Článek
Podle agentury APA se dokument odvolává na vyhlášení nezávislosti kosovským parlamentem (Skupštinou) z července 1990, kterým kosovští Albánci reagovali na zrušení jejich autonomie režimem Slobodana Miloševiče. Tehdejší jugoslávská vláda poté parlament rozpustila a krok provincie označila za neústavní.
Kdy se uskuteční ono klíčové zasedání kosovského parlamentu, které vyhlásí buď přímo nezávislost, nebo nejprve záměr odtrhnout se od Srbska, je stále nejisté. Jeho termín zvolí ve středu vedení parlamentu. Za nejpravděpodobnější se považuje neděle 17. února.
Vše bedlivě sledují kosovští Srbové. Dvě stovky jejich zástupců se minulý týden sešly v severokosovské Mitrovici a ustavili vlastní parlament. Ten poprvé zasedne 15. února. Jeho svolání nahrává spekulacím, že po vyhlášení kosovské nezávislosti se severokosovští Srbové pokusí odtrhnout a připojit zpět k Srbsku.
Blížící se vyhlášení nezávislosti Kosova vyvolává obavy i v USA, největším zastánci odtržení této provincie od Srbska. Před následky tohoto kroku varují například tři bývalí vlivní republikánští politici v čele s Johnem Boltonem, bývalým americkým velvyslancem v OSN. Ten byl vždy označován jako Bushův muž a stoupenec tvrdé linie v zahraniční politice USA.
Bolton: politika USA je extrémně naivní
Uznání Kosova označuje jako nebezpečný precedens s nedozírnými následky pro další části světa. Žádný mezinárodní orgán nemá právo měnit hranice bez souhlasu všech zainteresovaných stran.
„Americké uznání by bylo navzdory srbskému nesouhlasu, bez dohody mezi Srby a kosovskými Albánci a beze změny rezoluce RB OSN 1244, která potvrzuje srbskou suverenitu nad Kosovem,“ stojí v komentáři, který pro konzervativní Washington Times vedle Boltona podepsal mj. i ministr zahraničí George Bushe staršího Lawrence Eagleburge.
S čím počítal Ahtisaariho plán
Kosovo by mělo mít možnost užívat vlastní státní symboly včetně vlajky a hymny, vstoupit do OSN, uzavírat mezinárodní smlouvy a vytvořit si vlastní lehce vyzbrojené bezpečností síly.
V případně přijetí návrhu Radou bezpečnosti OSN by měla Priština přijmout novou ústavu, v níž bude definována omezená suverenita země. Kosovská mise OSN (UNMIK) pak během tří měsíců předá své dosavadní pravomoci místním úřadům, na jejichž činnost bude dohlížet zástupce Evropské unie.
Autoři se obávají, že uznání Kosova bude příkladem pro separatisty z jiných částí světa. Poukazují na nebezpečí doutnající v silných albánských menšinách na území Makedonie a Černé Hory. „Politika USA v této oblasti je extrémně naivní a musí být bezodkladně přehodnocena,“ píše se v článku.
