Článek
„Vyšetřování prokázalo, že se bojů tehdy účastnily skupiny amerických, českých, tureckých, ukrajinských a čečenských vojáků,“ citovala Bastrykina agentura Interfax. Podle vyšetřovací komise se bojů v zóně konfliktu účastnilo v řadách gruzínské armády celkem na 17 tisíc lidí.
Nájemní vojáci podle Bastrykina měli hlavně funkci instruktorů, kteří asistovali při vojenských operacích. Někteří z nich byli také ostřelovači. „Jejich počet byl sice zcela bezvýznamný, ale byli tam,“ řekl Bastrykin.
Ruská prokuratura podle něj zatím nepožádala Interpol o pomoc při hledání žoldáků, nevyloučil ale, „že v případě nouze se tak stane.“ Vyšetřování by podle Bastrykina mělo skončit za pár měsíců.
Výsledky vyšetřování Bastrykin prezentoval během svého vystoupení na konferenci o mezinárodním humanitárním právu v Petrohradě. O tom, že v řadách gruzínské armády bojovali i cizí vojáci, Rusko informovalo již dříve. Nejčastěji ruský tisk spekuloval o Ukrajincích, objevily se ale i zprávy o vojácích černé pleti.
Konflikt na Kavkaze
Boje v Gruzii a jejích separatistických oblastech Jižní Osetie a Abcházie propukly koncem prvního srpnového týdne. Gruzínská armáda oblehla hlavní jihoosetinské město Cchinvali. Pak se ale do konfliktu vložilo Rusko, které podniklo desítky náletů i na zbytku gruzínského území. K ozbrojenému střetu se přidali separatisté v Abcházii.
Ruské jednotky gruzínské z Jižní Osetie vytlačily, nezastavily se však a pokračovaly do gruzínského vnitrozemí. Všechny strany svalují vinu za agresi a civilní oběti vzájemně na druhého. Navzájem se obviňovaly i z etnických čistek. Gruzie kvůli tomu podala na Rusko žalobu u Mezinárodního soudního dvora.
Jižní Osetie a Abcházie vyhlásily jednostranně nezávislost na Gruzii po rozpadu Sovětského svazu a tu následně ubránily i v ozbrojeném konfliktu s Tbilisi. Moskva v důsledku konfliktu s Gruzií samostatnost obou regionů uznala.
K dalším závěrům vyšetřovatelů patří i to, že Gruzie použila Ženevskou konvencí zakázané rakety Grad a kazetové bomby.