Článek
Tragédie více než půl století starého janovského Morandiho mostu, který se zřítil v úterý, přičemž zemřelo nejméně 38 lidí, je zdaleka největší, ale ne jediná. Třeba loni 18. dubna se zřítil dálniční most na obchvatu Fossana v oblasti Cuneo. Most byl z 90. let.
Živě: V Janově pokračují záchranné práce u zříceného mostuVideo: AP
Dva mrtvé si vyžádal 9. března 2017 pád mostu nad dálnicí A14 Adriatica u Marche mezi Cameranem a Anconou. V té době se rekonstruoval, protože se dálnice rozšiřovala. Jeden člověk zemřel, když spadl v noci z 21. na 22. října 2016 most na rychlostní silnici z Milan do Lecca.
Čtyři lidé byli zraněni, když se zřítil 7. července most mezi Ravenusou a Licatou na Sicílii.
Další mosty strhly povodně nebo se zřítily po sesuvech půdy, jako most u Caraska či na dálnici z Palerma do Catanie.
BEZ KOMENTÁŘE: Noční záběry z dronu na spadlý dálniční most v JanověVideo: AP
Autostrade per l’Italia – správcovská firma mající na starost dálnice v Itálii – už v roce 2011 uvedla, že most v Janově trpí kvůli nadměrné dopravě.
V prosinci 2012 janovský magistrát jednal veřejně o dopravní infrastruktuře. Tehdy ze strany podnikatelů zaznělo varování, že janovský Morandiho most spadne do deseti let.
Investice zemí do silnic
Pokles výdajů na dopravu
Na kvalitách italské dopravní infrastruktury se negativně podepsal prudký pokles vydávaných prostředků, který přišel za ekonomické krize a v letech po ní, kdy se Itálie snažila omezit děsivé zadlužení ve výši 130 procent HDP a potýkala se s hrozbou kolapsu bankovního sektoru.
Jestliže ještě v letech 2006 až 2008 Itálie dávala mezi třinácti a čtrnácti miliardami eur na dopravní infrastrukturu, v roce 2009 částka poklesla na 5,6 miliardy, v roce 2010 na 3,4 miliardy a v roce 2013 dokonce na 2,8 miliardy. Teprve pak začal postupný nárůst, i tak výdaje na dopravu činily v roce 2015 jen pět miliard eur.
Zbytek Moradniho mostu v Janově
Pro srovnání Německo vydávalo po celé období ročně na dopravní infrastrukturu jedenáct až dvanáct miliard eur, a ve Francii dokonce částka i na začátku krize stoupla z necelých 13 miliard v roce 2006 na 14,5 miliardy v roce 2009. Pokles pak přišel v letech 2014 na deset a v roce 2016 na devět miliard eur.
Španělsko, které bylo také krizí silně postiženo, vydalo ještě v roce 2009 na dopravu devět miliard a pak začala částka klesat až na loňské 3,7 miliardy.
V České republice jsou částky menší. V letech 2006 a 2007 činily výdaje na dopravu kolem 1,5 miliardy, v roce 2008 a 2009 stouply na dvě, ale pak přišel pokles až na 600 miliónů eur v roce 2014. Pak začala částka stoupat.
