V Evropě roste popularita hraničních plotů

V zemích Evropské unie a schengenského prostoru se hraniční ploty ještě v roce 2014 rozpínaly na „pouhých“ 315 kilometrech. Toto číslo je nyní 6,5krát vyšší, bariéry na hranicích jsou dlouhé 2048 kilometrů, a to se mezi ně nezapočítává plánovaný plot Finů o délce asi 257 kilometrů.

Ploty staví evropské státy ze dvou důvodů. Kvůli ochraně před nelegální migrací a také kvůli boji s terorismem.

Na příkladu Finska se také dá hovořit o obavách z hybridní války. Místní vláda se totiž poučila z loňského roku, kdy režim běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka cíleně přesouval migranty z Iráku k hranicím s Polskem, Litvou a Lotyšskem, které reagovaly výstavbou hraničních plotů.

Evropská komise dokonce tehdy nápad na výstavbu plotů uvítala, ačkoli na ně nemohla vzhledem ke svým stanovám alokovat žádné peníze.

„Evropská komise vítá nápad hraničního plotu, který by zabránil nelegální migraci z Běloruska do Litvy, ale na financování takových opatření se nebude podílet,“ citovala v srpnu španělská zpravodajská agentura EFE mluvčího Evropské komise Adalberta Jahnze.

Finská premiérka Sanna Marinová má jasno. „Musíme být připraveni na jakoukoli narušující situaci,“ konstatovala. Výstavbu plotu podle tamních médií podpořily hlavní finské politické strany.

Bariéra má být dlouhá téměř 260 kilometrů, což by pokrylo zhruba 20 procent společné hranice s Ruskem. Rozmístěna bude na místech, kde je nápor migrantů největší. Výstavba plotu potrvá tři až čtyři roky.

Finsko se tak přiřadí k dalším 13 evropským státům, které už bariéry na hranicích mají. Celkem je řeč o 2048 kilometrech oplocení, tři čtvrtiny pokrývají vnější hranici Evropské unie, celkem 1535 kilometrů. To se rovná 13 procentům vnější hranice Evropské unie.

Přibude k nim možná také hraniční bariéra, kterou se Polsko chystá postavit na hranicích s Kaliningradem, tedy ruskou exklávou.

Po Asii (56 procent) je Evropa druhým kontinentem v pořadí, kde se nejčastěji hraniční ploty vyskytují.

Podle barcelonského Centra pro studium míru Josepa Manuela Deláse je na celém světě momentálně 74 hraničních bariér. Šest z nich stálo už před rokem 1989. Nepočítal mezi ně železnou oponu, která rozdělovala západní a východní blok Evropy v době studené války. Pád železné opony započal právě v roce 1989.