V Evropě má vzniknout „muslimský Vatikán“

„Možná si každý řekne ‚Ten chlap je blázen‘,“ řekl Rama podle listu The New York Times (NYT). „Říkali to už mnohokrát. Je mi to jedno. Důležité je, ať už bláznivé nebo ne, že je to boj za dobrou věc,“ pokračoval albánský premiér, sám sociálnědemokratický politik a nepraktikující katolík.

„Náboženská tolerance je poklad, který bychom nikdy neměli považovat za samozřejmost. Proto bychom se o něj měli starat,“ nechal se slyšet Rama s tím, že o plánech na vznik nového státu dosud vědělo jen několik jeho nejbližších poradců a například se spojenci ze Severoatlantické aliance věc dosud neprobíral. Více podrobností se prý chystá oznámit brzy. Na sociálních sítích se krátce poté začaly objevovat vlajky a znaky nového státu, ačkoliv oficiálně nic takového zatím oznámeno nebylo.

Zatímco rozloha Vatikánu činí 49 hektarů, nový státeček súfijských muslimů by měl mít jen zhruba čtvrtinovou rozlohu. Bektášíjové mají přitom velmi liberální výklad islámu, v jejich státě tak bude povolený alkohol a ženy se prý budou moci oblékat, jak chtějí.

„Bůh nic nezakazuje; proto nám dal mysl,“ míní 65letý duchovní Edmond Brahimaj, který reportéry NYT pohostil balkánskou pálenkou rakijí a který má stanout v čele nového státu. Ujišťuje, že nehodlá vládnout jako diktátor, protože „chyby nedělá jenom Bůh“.

Proti islámskému extremismu vystupuje dlouhodobě, v roce 2015 po teroristickém útoku na redakci satirického magazínu Charlie Hebdo cestoval s premiérem Ramou do Paříže, aby se tam zúčastnil pochodu proti terorismu.

Za komunistického režimu byl Brahimaj důstojníkem albánské armády, nyní je milionům svých následovníků známý jako Baba Mondi, nebo také Jeho svatost Hadži Dede Baba, jak zní jeho oficiální titul. Zatím není jasné, kdo přesně bude mít nárok stát se občanem nového státu, Albánie každopádně umožňuje dvojí občanství. Už je ale jasné, že pas nové země bude zelený, což je pro islám důležitá barva.

Stát bektášíjů nebude mít vlastní armádu, pohraniční stráž nebo soudy, ale mohl by prý mít vlastní tajnou službu. „I my máme nepřátele,“ říká reportérům NYT Brahimaj. Chystaný vznik vlastního státu pro své souvěrce označuje za zázrak.

Historie bektášíjů, specifické verze šíitského islámu, sahá až hluboko do 13. století, kdy řád vznikl na území dnešního Turecka. V dobách nadvlády Osmanské říše se k této skupině zřejmě i kvůli volnějším pravidlům přidalo množství obyvatel Balkánu, kteří konvertovali k islámu. Tito konvertité pak tvořili velkou část janičárů, elitních osmanských jednotek.

Jejich víra skládající se z kombinace volného výkladu Koránu, mystiky, prvků předislámské víry a uctívání zesnulých mudrců, je mnohými ostatními muslimy nahlížena jako kacířská.

Bektášíjové přesunuli své hlavní sídlo do Albánie zhruba před stoletím, kdy jejich další působení v původní domovině zatrhl Mustafa Kemal Atatürk, zakladatel moderního tureckého státu.

V Albánii je čekalo další pronásledování po roce 1945, kdy komunistický režim pod vedením Envera Hodži nejprve nechal několik představitelů řádu popravit a po roce 1967 přišel úplný zákaz náboženství. Řád Bektášija byl tak v zemi oficiálně obnoven až v roce 1990. Podle různých odhadů se počet následovníků tohoto směru celosvětově pohybuje mezi sedmi až dvaceti miliony, přičemž největší množství stoupenců žije právě v Albánii.

Albánie má okolo 2,8 milionu obyvatel, k islámu se hlásí zhruba 60 procent z nich.