Článek
Do kategorie osobní situace spadaly dotazy týkající se jejich života obecně i toho, jak na tom jsou s prací a jaká panuje finanční situace v jejich domácnosti.
Vedle toho se ale Evropané v průzkumu vyjadřovali i k obecné situaci, tedy k širším ekonomickým či pracovním podmínkám, které v jejich zemi panují. Hodnotili náklady na bydlení, cenu energií i to, jak funguje v zemi státní administrativa. V hodnocení situace v těchto otázkách jsou o poznání negativnější než v případě vlastního života.
Jednotlivé aspekty lidé - tisíc respondentů v každé zemi - hodnotili na škále od minus deseti do plus deseti. U osobní situace průměr EU dosáhl 2,5 a pouze u tří zemí bylo celkové hodnocení záporné. V případě "obecné situace" ale průměrná známka dosáhla mínus tří, přičemž jen Dánsko a Švédsko byly v plusu.
Hodně nespokojení jsou Evropané s dostupností bydlení. Průměr EU dosáhl - 3,1, přičemž na Kypru to bylo dokonce -7,5. Polsko, Bulharsko, Rumunsko a Španělsko měly výsledek pod -5. Pozitivně hodnotí dostupnost bydlení jen Švédové, Estonci, Dánové, Lotyši a Němci. Češi jsou osmí nejspokojenější (-1,3), Slováci s -4 mírně pod unijním průměrem.
Dopady krize
Na výzkumu je cítit dopad krize, což se projevilo hlavně v otázkách ohledně zaměstnání. U Maďarů a Litevců byly výsledky nejhorší za pět let a ohledně budoucnosti jsou velmi skeptičtí. Jen Dánové a Švédové měli pocit, že se jejich situace v zaměstnání zlepšuje.
"Je uspokojující, že navzdory složité ekonomické situaci je většina Evropanů spokojena se svým životem, ačkoli existují určité obavy z budoucnosti," okomentoval v komisním prohlášení výsledky průzkumu český eurokomisař pro sociální záležitosti Vladimír Špidla.
BBC ale varuje, že se rozevírají nůžky mezi jednotlivými zeměmi. Upozorňuje, že se situace zejména prudce zhoršila v zemích, které se dostaly do krize a musely přijmout nouzové úvěry, což byl případ Maďarska, Rumunska a Lotyšska. Vysoká nezaměstnanost je pak ještě ve Španělsku a v Estonsku.