Článek
„Stan větší než fotbalové hřiště. Ze stropu visí modro-bílé prapory, muži staví obrovské obrazovky, pokládají koberce. O pár kroků dál drhnou stovky hrnců na vaření, elektrikáři pokládají metrové kabely. To, co vypadá jako přípravy na Oktoberfest, jsou poslední dny před jedním z největších shromáždění muslimů, jaké kdy Německo vidělo,“ referoval o akci ještě před jejím začátkem německý deník Bild.
Areál je striktně rozdělený na dvě části - jedna pro muže a druhá pro ženy s dětmi. „Ženy se ve své části cítí bezpečněji,“ citoval list zástupce organizátorů Loukmana Majoku. „Nevidíme to jako omezení, ale jako úlevu,“ řekla pak stanici SWR další z organizátorek Zubaríja Ahmadová s tím, že ženy se ve své části mohou pohybovat s nezakrytou hlavou.

Akce je podle organizátora největší islámskou mírovou konferencí v Německu.
Počet antimuslimských incidentů v Německu za poslední rok stoupl o 114 %

První setkání komunity Ahmadíja se v Německu konalo v roce 1975, tehdy na něj přišlo zhruba 70 lidí, připomínají německá média s tím, že od té doby se každoroční setkání citelně rozrostla. Policisté na místě akce hlídkují každý den. „Kdo chce, ten může přijít. Nemáme tu žádné kazatele nenávisti, vidíme se jako německé společenství. Chceme žít v míru v islámu. Scházíme se, abychom se modlili a duchovně se vyvíjeli,“ řekl Bildu Majoka.

Konference se koná na letišti v Mendigu ve spolkové zemi Porýní-Falc.
Ahmadíja je celosvětové islámské hnutí, které vzniklo koncem 19. století v indickém státě Pandžáb. Založil jej Mirza Gulám Ahmad, který se sám prohlásil za mesiáše. Nyní celosvětovou komunitu vede Mirza Masrúr Ahmad, který měl původně přiletět i do Mendigu. Kvůli zdravotním problémům však k účastníkům promluví jen prostřednictvím videa z Londýna, podotkla stanice SWR.
Podle experta na islám Erena Güvercina citovaného deníkem Bild se Ahmadíja liší od některých jiných muslimských uskupení v zemi mimo jiné tím, že je lépe organizovaná a není pod vlivem cizích států.

Vaří se na místě. Setkání stojí přes šest milionů eur (150,3 milionu korun) a je financované z členských příspěvků a darů.
„Ahmadíja se ráda prezentuje veřejnosti jako reformní komunita. Jako společenství, které je údajně liberálnější a modernější než jiná muslimská sdružení. To se čte velmi pěkně v PR brožurách, ale pokud se zabýváte pozicemi Ahmadíji a nebo jejich takzvaného ‚duchovního chalífy‘, je to všechno, jen ne reformní komunita. V rámci Ahmadíji najdeme velmi rigidní představy o genderových rolích i problematické výroky o homosexualitě, která je údajně podporována konzumací vepřového masa.“ Podle něj se také v textech tohoto hnutí vyskytují „antisemitské stereotypy“.

Stravu mají účastníci setkání zdarma.
Pokud jde ale jen o samotný počet lidí, jsou na velké davy v Mendigu zvyklí. Město se totiž několikrát stalo dějištěm zcela jiné akce - hudebního festivalu Rock am Ring, který přitáhne okolo 90 tisíc diváků.
Řešením je chalífát, skandovali muslimští demonstranti v Hamburku
