Článek
Svůj hlas přišlo podle zjištění odevzdat necelých 49 procent voličů. Celkem mohlo v Rakousku hlasovat přes 6,35 miliónu lidí, do volebních místností jich však přišlo jen 3,12 miliónu. Při posledních volbách byla účast zhruba 72 procent.
Fischerova protikandidátka populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Barbara Rosenkranzová získala 15,6 procenta platných hlasů. Volilo ji zhruba 452 000 Rakušanů. Šéf Křesťanské strany Rakouska (CPÖ) Rudolf Gehring, který trojici kandidátů uzavíral, měl podporu 5,4 procenta hlasujících. Podle Fekterové bylo pak 7,3 procenta hlasů neplatných.
Jedenasedmdesátiletý Fischer by měl své druhé funkční období zahájit 8. července. Před šesti lety získal ve volbách 55,7 procenta hlasů. Nyní si tedy výrazně polepšil. "Jsem šťastný a vděčný za to, že mi obyvatelé Rakouska projevili takovou důvěru," řekl v neděli večer v Hofburgu znovuzvolený Fischer. Dodal, že získal víc než tříčtvrtinovou podporu v osmi z devíti spolkových zemí. "Nikdy se mi o tom ani nesnilo. Je to fantastický výsledek," uvedl prezident. Své "principy a hodnoty" v dalším funkčním období měnit nehodlá.
"Mám radost za něj (za Fischera) i za Rakousko. Je to dobrý den," řekl sociálně demokratický kancléř Werner Faymann. Podle něj je to Fischerův úspěch. Zklamala ho ale nízká volební účast. Přičítá ji i tomu, že vládní lidovci svým voličům před volbami nedali žádné doporučení a nepodpořili Fischerovu kandidaturu. Lidovci to odmítli.
Sporný zákon o zákazu nacismu
Šéf FPÖ Heinz-Christian Strache na počátku volebního boje sebevědomě doufal v zisk 35 procent pro Rosenkranzovou. "Zažili jsme hon na čarodějnice a vzhledem k němu a mediální kampani jsme dosáhli pozoruhodného výsledku," řekl zjevně zklamaný Strache. Pogratuloval Fischerovi k jeho znovuzvolení. Podle něj to ale není žádný důvod k radosti kvůli nízké volební účasti.
Proti Rosenkranzové se v Rakousku zvedla vlna odporu. V rozhlase se zmínila o tom, že by se měl zrušit poválečný zákon o zákazu nacismu, protože odporuje svobodě slova a vyjadřování. Pak tvrdila, že média její slova překroutila. Před notářem pak stvrdila podpisem, že odmítá nacistickou ideologii. Po skončení voleb v neděli řekla, že sice není šťastná, ale s výsledkem je vzhledem k okolnostem spokojená. Předvolební boj podle ní nebyl čestný.
Nízká účast i kvůli hezkému počasí
Navýsost spokojený byl podle svých slov i Gehring. Začal prý z nuly, takže každý hlas je vlastně úspěch. Původně doufal, že se s Fischerem utká ve druhém kole voleb. Za to, že cíle nedosáhl, prý může nízká volební účast. Svůj výsledek považuje za dobrý základ do budoucna.
Podle průzkumů lidé nepřišli k volbám hlavně proto, že si z kandidátů nevybrali. Dalším důvodem bylo to, že byl výsledek předem jasný. Jiné zas politika nezajímala či úřad prezidenta je podle nich zbytečný. Roli sehrálo i pěkné počasí. Nejvyšší účast byla v Burgenlandsku, kde se k urnám dostavilo 64,1 procenta voličů. Nejméně jich pak přišlo ve Vorarlbersku - 34,3 procenta.
Volební účast bude nakonec podle expertů o několik málo procent vyšší díky korespondenčním hlasům. Definitivní výsledky budou známy 30. dubna, kdy vyprší lhůta pro doručení hlasovacích lístků poštou. Situaci ale nezmění.