Článek
Soudu se zúčastní zástupci Srbska, na jehož území se Képíró měl zločinů dopustit a zástupce Střediska Simona Wiesenthala, které pátrá po válečných zločincích.
Soudce na úvod přelíčení požádal několik přítomných v soudní síni, aby si z oblečení sundali Davidovu hvězdu. Nošení označení, které museli nosit Židé v průběhu druhé světové války, soudce zakázal v celé budově soudu.
Podle obvinění se měl Képíró jako velitel četnictva zúčastnit v lednu 1942 čistek na území dnešního Srbska. V okupované Vojvodině jeho jednotka zastřelila při razii 23. ledna čtyři osoby. Další dvě osoby hlídka zatkla a později byly popraveny. V dalším průběhu razie se jednotka pod velením Képíróa zúčastnila popravy 30 civilistů, většinou Srbů, Židů a Romů.
Odsouzen již byl, tvrdí obhajoba
V roce 2009 byl Képíró obviněn z válečných zločinů. Obhajoba tvrdí, že Képíró byl za tyto činy odsouzený v roce 1944 k deseti letům vězení a není možné někoho soudit za stejný čin dvakrát. Képíró si však odseděl pouze několik měsíců a po obsazení Maďarska německými jednotkami mu trest vymazali a vrátili mu hodnost kapitána četnictva.
Podruhé ho odsoudili po druhé světové válce a to ke 14 letům vězení. Képíró však uprchl před postupující sovětskou armádou do Rakouska a později do Argentiny. Pracoval v textilce v Buenos Aires, oženil se a měl dvě děti. V roce 1996 si nechal udělat maďarský pas a nenápadně se usadil v Budapešti, kde žil klidným životem důchodce. Jeho byt se paradoxně nacházel přímo proti synagoze.