Článek
Podle německé kanceléřky Angely Merkelové, která summitu předsedá, Evropa musí být vůdcem v boji proti oteplování klimatu. V roce 2012 navíc vyprší platnost Kjótského protokolu o emisích skleníkových plynů a bude prý potřeba jednat o jeho nové, přísnější obdobě.
Řada rozhodnutí je už předjednána, o další se ale strhne ostrý boj. Platí to zejména pro návrh Evropské komise, aby obnovitelné energie do roku 2020 pokrývaly 20 procent energetické spotřeby. Zejména chudší členské země Evropské unie, hlavně ty z bývalého východního bloku, které jsou více závislé na těžkém průmyslu, argumentují, že mohou jen těžko prosazovat investice do větrných elektráren a solární energie, aby splnily kvóty.
Topolánek sází na energetickou bezpečnost
Jiným sporným tématem je oteplování a s tím spjatá otázka, jak rychle je nutné omezovat emise, jimž je přisuzována vina za změnu klimatu.
Neshody panují i mezi velmi blízkými politickými seskupeními. Potvrdilo to úterní vystoupení českého premiéra Mirka Topolánka a šéfa britských konzervativců Davida Camerona na konferenci Hnutí pro evropskou reformu v Bruselu. Zatímco Cameron mobilizoval Unii do boje proti klimatické změně, Topolánek jen suše poznamenal, že pro Česko je důležitější zajištění energetické bezpečnosti.
Možné dalekosáhlé důsledky jednání
Bruselské jednání může mít nečekané důsledky, sahající od rehabilitace jaderné energie až k vytváření nového typu ekonomiky. To druhé je vlastně smyslem unijních aktivit: EU nemluví o klimatických změnách proto, že by se snad tolik bála růstu mořské hladiny nebo vyšší teploty.
Předpokládá, že zdůrazněním těchto témat přiměje evropské podniky k tomu, aby braly větší ohledy na životní prostředí - a věří, že když se to promítne do nových technologií, získá Evropa náskok před světem. Včasný zákrok proti důsledkům ekologických změn tedy nejenže by byl levnější než případný pozdější zásah, ale mohl by dokonce znamenat výhodu pro EU.
Jaké byly cíle summitu EU pro rok 2020
- energetickou spotřebu mají z 20% pokrývat obnovitelné zdroje
- v dopravě mají biopaliva pokrýt desetinu spotřeby
- Unie omezí emise CO2 a dalších skleníkových plynů o 20 až 30 procent ve srovnání s rokem 1990
- Obnovitelné energie: biopaliva, sluneční, vodní a větrná energie
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso věří, že Evropa může nastartovat a vést "novou postindustriální revoluci". Pravděpodobnější však je, že stanovením závazných cílů pro omezování zplodin Unie nakonec dospěje k opětovnému uznání atomové energie, jež emise nevytváří. Nebude to ale nijak snadná cesta, jak ukázal nedávný výzkum, podle nějž mají odpůrci atomu ve většině unijních zemí jasnou převahu.