Článek
Šlechtické sídlo se veřejnosti po koronavirové uzávěře otevřelo znovu teprve v úterý, zloději přišli v pátek večer, uvedla agentura Reuters.
Zaměstnance hradu na nevítané návštěvníky upozornil alarm, policie na místo dorazila během několika minut. Zloděje se však už nepodařilo zadržet. Vyšetřovatelé nedaleko památky našli opuštěné zapálené vozidlo. Policie hrabství Sussex uvedla, že z historického hlediska je růženec „nenahraditelný” a i další odcizené předměty jsou „velkého historického významu”, píše BBC News.
Zloději vykradli klenotnický sejf v Londýně, škoda může jít do miliard
Podle Petera Squirese, profesora kriminologie z univerzity v Brightonu, se mohlo jednat o krádež na zakázku pro movitého sběratele. Ukradené předměty podle něj sice mají jistou cenu obsaženým kovem, ale jejich sběratelská hodnota je mnohonásobně vyšší. V souvislosti s britskou krádeží Squires připomněl mizející historické předměty ve válkou zasažených oblastech Blízkého východu, které se často velmi rychle prodají na takzvaném darknetu, neveřejné a obtížně přístupné části internetu.
Marie Stuartovna byla katolička a skotská královna. Ze své země ale musela uprchnout a ukryla se v Anglii, které vládla její protestantská sestřenice Alžběta I. Marie pro Alžbětu představovala hrozbu, a tak skončila ve vězení. Alžběta nechala nakonec Marii Stuartovnu popravit.
Po Mariině smrti byla většina jejích osobních věcí spálena z obavy, aby se nestaly předmětem uctívání a z bývalé královny nebyla v očích lidu mučednice, vysvětluje profesorka Kate Williamsová z univerzity v Readingu. Z její pozůstalosti se proto zachovalo jen minimum věcí, což ještě zvyšuje historickou hodnotu ukradeného růžence, píše BBC News.