Článek
„Kdyby nebylo Husáka, celá Dúbravka by byla srovnána se zemí a vyrostly by tady paneláky. Husák, jako náš rodák, prosadil, aby byl ráz staré Dúbravky zachován, a za to jsme mu vděčni,“ říkají jednohlasně štamgasti v místní hospodě, které se mezi lidmi říká U Husáka. Na zdi visí obraz Gustava Husáka a místní nezapomínají, že v pátek 18. listopadu to bylo dvacet let, co jejich slavný rodák zemřel.
V hospodě sedí v poledne parta štamgastů nad padesát let. „To víte, že si ho moc dobře pamatujeme. Vždyť nám říkají Husákovy děti,“ říká s úsměvem Karol.
Dúbravka je městskou částí Bratislavy a jako jedna z mála si zachovala vesnický ráz. Kolem stojí paneláky, ale v centru Dúbravky stojí starší domečky, které se střídají s moderními domy přistěhovalců. Staří Dúbravčané říkají, že dokud Husák žil, Dúbravku nerozebrali milionáři.
„To by nikdy nedovolil, aby se zde roztahovali noví zbohatlíci, jak se to děje nyní,“ uvedl Štefan. Husákův rodný dům, který stojí naproti kostelu, je rovněž moderně zrekonstruovaný a natřený jasně žlutou barvou. Kdysi zde bydlela Husákova sestra a dnes zde údajně žije Husákův synovec. Na zvonění nikdo nereaguje.
Štamgasti vzpomínají, že Husák, ještě i jako prezident, pravidelně jezdil k sestře na Štědrý večer. „To uzavřeli celé okolí, zavřeli nám hospodu, odstavili dopravu, kterou pustili až po projetí kolony. Husák se k nám Dúbravčanům hlásil i když byl prezident, a to jsme si cenili,“ dodává Karol. „Moje babička chodila s Husákem do školy. Ve stejné budově je dnes obecní úřad. Byla to základní škola od první do páté třídy, do vyšších tříd se chodilo do nedalekého Lamače.
Před několika lety chtěla Komunistická strana Slovenska (KSS) umístit v Dúbravce pamětní desku Husákovi. Místní zastupitelstvo to nepovolilo a deska skončila v depozitu. „Já bych byl pro umístění pamětní desky. Vždyť slavnějšího rodáka Dúbravka nemá, jako byl Husák,“ říká hrdý Dúbravčan, původem Moravák, Ladislav Hroudný.