Článek
V některých reprodukovaných dokumentech se používá termín "tábor válečných zajatců" v Osvětimi. Jeden ale zřetelně zobrazuje plynovou komoru, která je tak i označena ("Gaskammer"). Má rozměry 11,66 na 11,20 metru. Tento plán nakreslil 8. listopadu 1941 "vězeň č. 127", napsal Bild.
V té době už byly v proudu pokusy s hromadným zabíjením lidí pomocí plynu cyklon B. Na jednom plánu je také vstup do tábora Osvětim-Březinka, kde byli lidé vyvražďováni. Na dalším je první krematorium. Pět čtverců na něm označuje budoucí kremační pece.
:. Vstupní brána v Osvětimi. Foto: auschwitz.org
Na dokumentu je napsáno "LKeller", zkrácenina "Leichenkeller", tedy doslova "sklepy na mrtvoly". Předpokládaná délka měla být osm metrů, ale "podle potřeby" je šlo rozšířit.
Koncentrační tábor Osvětim
Němci ho původně zřídili pro polské politické vězně v roce 1940, rok po obsazení Polska. Tábor Auschwitz I. se nacházel v areálu bývalých kasáren.
Později, roku 1942, byl na druhé straně města vybudován rozsáhlý vyhlazovací tábor Auschwitz II – Birkenau (Březinka) a menší tábor Auschwitz III – Monowitz u blízké vesnice Monowice.
Odhaduje se, že v Osvětimi a Březince nacisté zavraždili 1,1 až 1,5 miliónu lidí, většinou Židů. Celkem bylo za války vyvražděno kolem šesti miliónů Židů.
Ředitel německých federálních archivů Hans-Dieter Kreikamp na dotaz týdeníku řekl, že jde o nález mimořádného významu. "Je to autentický důkaz systematicky plánované genocidy Židů v Evropě," prohlásil.