Článek
Na demonstraci v centru německé metropole přišlo mnoho Íránců žijících v Německu a přijeli na ní i lidé, kteří bydlí v zahraničí. Tvrdý postup proti protestům, které v Íránu vypukly v souvislosti s úmrtí v policejní vazbě dvaadvacetileté Mahsy Amíníové, způsobil přes 200 mrtvých.
Na demonstraci v Berlíně bylo vidět mnoho íránských vlajek a sloganů v angličtině, například Woman, Life, Freedom (Žena, život, svoboda). Demonstranti požadovali pád íránského režimu a skandovali „smrt (ajatolláhovi Sejjedovi Alímu) Chameneímu“. Původně organizátoři očekávali zhruba 50 tisíc lidí. Sobotní účast pro ně byla podle mluvčí překvapením.
Protesty v Íránu vypukly v polovině září poté, co policie zatkla kvůli špatně nasazenému hidžábu dvaadvacetiletou Amíníovou. Ta pak v policejní vazbě zemřela. Podle rodičů se tak stalo kvůli bití a hrubému zacházení ze strany policie, to však úřady odmítají.
Policista v Íránu zbil ženu bez hidžábu, kolemjdoucí si to s ním nekompromisně vyřídili
Letošní protesty představují jednu z největších výzev pro teokratický režim, který Íránu vládne od konce 70. let. Úřady proti demonstrantům tvrdě zasáhly. Agentura HRANA, jež monitoruje porušování lidských práv v Íránu, uvedla, že při nepokojích v zemi dosud zahynulo 244 demonstrantů, včetně 32 nezletilých. Při protestech ve 114 městech a obcích a na 81 univerzitách bylo podle ní do čtvrtka zabito 28 příslušníků bezpečnostních sil a přes 12 500 lidí bylo zatčeno.
Vznik protestů a jejich pokračování představitelé íránské vlády přičítají podpoře ze zahraničí. Íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján v sobotu uvedl, že protesty podněcují USA, aby oslabily Teherán v jednání o obnovení dohody o íránském jaderném programu z roku 2015. „Neuděláme ústupky Američanům,“ uvedl šéf íránské diplomacie.
Washington tento týden uvedl, že kvůli represi protestů a dodávkám bezpilotních prostředků Rusku není obnovení smlouvy, od které USA odstoupily v roce 2018, v dohledné době pravděpodobné.
