Článek
"Ve jménu lidu soud rozhodl, že Milorad Ulemek, Zvezdan Jovanović (a další obžalovaní) jsou vinni, že se na přelomu let 2002 a 2003 spikli s úmyslem spáchat zločin proti ústavnímu pořádku," prohlásila předsedkyně trestního senátu Nata Mesarevičová. Zoran Djindjić byl zavražděn 12. března 2003 před sídlem vlády v Bělehradě. Proces s údajnými pachateli začal v prosinci 2003.
Milorad Ulemek a Zvezdan Jovanović byli odsouzeni k nejvyššímu trestu 40 let vězení. Dalších deset obviněných bylo podle agentury odsouzeno k trestům od osmi do 35 let vězení.
Ulemek dříve vedl speciální policejní jednotky JSO, takzvané červené barety. Jovanović byl jeho zástupcem. Mezi obžalovanými byli jak členové tajné policie a polovojenských jednotek, tak mafiáni ze zemunského klanu.
Msta za vydání Miloševiče a strach z razií
Obžaloba tvrdí, že se nacionalistické kruhy Djindjičovi pomstily za vydání bývalého prezidenta Slobodana Miloševiče k trestnímu stíhání Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY).
Jovanović se při výslechu přiznal, že právě on zmáčkl spoušť sniperské pušky. Vraždu prý plánoval s Legijou pod nímž sloužil. Prý to udělal proto, že byl do Haagu vydán bývalý srbský prezident Slobodan Milošević. [celá zpráva]
Legija byl zadržen záhy po atentátu, ale Jovanović až při tvrdé akci proti organizovanému zločinu. Atentát byl proto také dáván do spojitosti se zahájemím rozsáhlé policejní akce proti tzv. zemunskému klanu, který ovládal organizovaný zločin a byl napojen na paramilitaristické nacionalistické bojůvky.
JSO, v níž sloužili i bojovníci z nacionalistických paramilitaristických jednotek, byla rozpuštěna záhy po atentátu.
