V Albánii chybějí dívky kvůli selektivním potratům

„Když můj manžel zjistil, že naše čtvrté dítě bude holčička, málem mě zabil,“ uvádí Lina, která svou čtvrtou dceru nikdy neporodila. „Byla jsem připravena riskovat život, abych to dítě neměla.“

Zákonná lhůta pro potrat jí vypršela, a tak šla na soukromou kliniku, kde podstoupila potrat v otřesně nehygienických podmínkách. „Už tři roky trpím poškozením pohlavního ústrojí, což způsobuje psychické problémy,“ šeptá a přerývavě pláče.

Stejně jako pro tisíce žen v Albánii by její život byl jednodušší, kdyby čekala chlapce.

„Za posledních deset let Albánie přišla o 21 000 dívek,“ řekla agentuře AFP Manuela Belloová, zástupkyně Populačního fondu OSN (UNFPA) v Albánii. „Když se rodiče dozvědí, že plod je dívka, rozhodnou se z různých důvodů raději pro potrat, než aby si ho nechali.“ Tím spíše, pokud v rodině dcera již je. Podle výzkumu OSN zhruba čtvrtina rodin, které již dceru mají, uvedla, že by raději volila interrupci, než aby byla v domácnosti další dívka.

V letech 2000 až 2020 měla Albánie celosvětově čtvrtý nejvyšší rozdíl mezi počtem narozených dívek a chlapců. Podle údajů OSN se na 100 dívek narodilo v průměru 111 chlapců.

Díky osvětovým kampaním se tento počet snížil: v roce 2022 činil poměr 107 chlapců na 100 dívek, uvádí zpráva „Muži a ženy 2023“ albánského statistického úřadu. V Albánii se v uvedeném roce narodilo 24 688 dětí.

V Indii, zemi často spojované se selektivními potraty, byl v roce 2021 tento poměr 108 chlapců na 100 dívek. Tato čísla jsou stále „vyšší než biologický průměr, který činí přibližně 105 narozených chlapců na 100 dívek“, vysvětluje Arjan Gjonça, profesor demografie na britské London School of Economics.

Potraty, legalizované v předvečer pádu komunismu na počátku 90. let, jsou v Albánii povoleny do 12. týdne těhotenství. V pozdějším stadiu těhotenství musí jeho ukončení doporučit nejméně tři lékaři.

Od roku 2002 albánské zákony zakazují provádění selektivních potratů. „S novými technikami, které se nyní široce používají a které usnadňují zjištění pohlaví dítěte, je ale stále obtížnější prokázat, že těhotenství bylo ukončeno, protože plod byl dívka,“ vysvětluje Rubena Mosiuová, gynekoložka a porodní asistentka v Tiraně.

Jednoduchý krevní test provedený v sedmém týdnu těhotenství může určit pohlaví s více než 90procentní spolehlivostí. Lékaři volají po přísné kontrole soukromých laboratoří, které tento test nabízejí bez lékařského předpisu.

Před několika měsíci zahájila albánská pobočka UNFPA osvětovou kampaň, která má na problematiku upozornit širokou veřejnost – a také úřady.

Odborníci z regionu se shodují: v některých balkánských zemích je potrat učiněný na základě pohlaví dítěte volbou vnucenou společností. Hlavním viníkem je tradiční mentalita, která považuje muže za „pilíř rodiny“ a dívku za „přítěž nebo slabší pohlaví“, vysvětluje Anila Hoxhaová, investigativní novinářka a aktivistka za práva žen v Tiraně.

„Když se švagr a tchyně dozvěděli, že moje třetí dítě bude také holčička, byli velmi nešťastní. Tchyně mi dokonce nabídla, že mě vezme na soukromou potratovou kliniku,“ říká Maria v kanceláři UNFPA v Tiraně. Nakonec se rozhodla, že si dceru nechá. A má z toho každý den radost.

V sousední Černé Hoře se poměr, který na počátku roku 2000 dosahoval 110 narozených chlapců na 100 dívek, snížil. Zůstává ale stále nadprůměrný. „Existuje přímá úměra mezi patriarchálními společenskými normami a upřednostňováním synů před dcerami,“ vysvětluje Maja Raičevičová, která vede nevládní organizaci Centrum za ženská práva. K rovnováze nerovnosti přispívá „podřízená role žen v rodině a jejich ekonomická závislost, protože nedědí majetek“.

V roce 2017 sdružení zahájilo kampaň s názvem #Neželjena (Nežádoucí), jejímž cílem je dotlačit společnost k tomu, „aby se ptala, jaké hodnoty jsou vyučovány – že jedno pohlaví je žádoucí a druhé se nesmí ani narodit“.

Na Balkáně začínají být vidět výsledky osvětových kampaní. „Pokud však tento jev přetrvá a nebudou přijata rychlá právní opatření, důsledky by v blízké budoucnosti mohly vést k sociální nerovnováze,“ varuje profesor Gjonça.