Článek
Jde například o pojmy Schüler*innen (žáci a žákyně) namísto Schüler (žáci) nebo Lehrer*innen (učitelé a učitelky) namísto Lehrer (učitelé). Pro zdůraznění toho, že výraz se týká obou pohlaví, se v němčině používá nejčastěji hvězdička nebo podtržítko, případně se slovo vypíše plně v obou tvarech s tím, že první v pořadí je tvar ženský. Tedy například Lehrerinnen und Lehrer (učitelky a učitelé).
Tažení spustil sám staronový bavorský premiér Markus Söder, když minulý týden v zemském sněmu vystoupil s programovým prohlášením svého kabinetu, vzešlého z říjnových regionálních voleb.
Mit uns wird es kein verpflichtendes Gendern geben. Im Gegenteil: Wir in #Bayern werden das #Gendern in Schule und Verwaltung untersagen. pic.twitter.com/i07YDlSlmg
— Markus Söder (@Markus_Soeder) December 5, 2023
„Za Bavorsko mohu jasně říci: u nás žádné povinné genderování nebude. Právě naopak. My jej dokonce ve školách a veřejné správě zakážeme,“ rozohnil se 56letý Söder, o němž se stále častěji spekuluje jako o možném kandidátovi křesťanského konzervativního bloku CDU/CSU na úřad spolkového kancléře.
„Nemáme snad v Německu jiné (důležitější) problémy?“ vzkázal spolkové vládě sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze. Obvinil ji, že to už s prosazováním „genderování“ nebo úvahami o legalizaci konopí přehání.
Deník Bild se vzápětí dotázal na bavorském ministerstvu kultury, od kdy by genderování mělo být zakázané. Mluvčí úřadu odpověděl, že o žádném datu nic neví.
Der Tagesspiegel se přidal
„U nás (v Bavorsku) se dosud stejně příliš negenderovalo. Moc by se toho tedy nezměnilo, kdyby zákaz přišel,“ řekl mluvčí s tím, že Bavorsko se spíš drží doporučení Rady pro německý pravopis, na níž se podílejí jazykovědci všech německy mluvících zemí.
Genderování se zjevně zajídá i části veřejnosti, na což razantně zareagoval renomovaný berlínský deník Der Tagesspiegel. Kdysi list přestoupil na genderovou korektnost s tím, že „nejde o nic méně než o součást lidských práv“.
Nyní ale redakce zařadila zpátečku a redaktorům genderování zakázala – jak v tištěném vydání, tak v online verzi. Důvodem byly kritické hlasy čtenářů a s tím spojený pokles počtu prodaných výtisků, resp. čtenosti. Výjimky budou možné jen v případě citace nebo komentáře externího autora.
Tzv. genderování je v Německu, zejména v médiích, ale i ve veřejném styku, na rozdíl od Česka velmi rozšířené.