Už i Švédsko opatrně zpřísňuje opatření

Když to Lofven oznamoval, řekl, že zemi aktuálně hrozí podobná situace, jaká panovala na jaře. „Všechno ukazuje špatným směrem,“ dodal podle serveru Euronews na společné tiskové konferenci s ministryní sociálních věcí Lenou Hallengrenovou.

V několika posledních týdnech zažilo Švédsko rekordní počet nových případů. Hallengrenová uvedla, že všechna místa, kde je povoleno servírovat alkoholické nápoje, musejí zavřít o půl desáté večer. Zdůraznila, že bary a noční kluby představují riziková prostředí.

Ve Švédsku se počet hospitalizovaných zdvojnásobuje každých osm dní. Za měsíc vzrostl na šestinásobek počet případů na milion lidí, nyní na něj připadá denně 300 nově nakažených. Ve Stockholmu, jenž je centrem obou vln, je každý pátý test pozitivní, jinde je pozitivních deset procent testů. To naznačuje, že je nákaza nebezpečně rozšířená, jakákoli čísla nad pět procent se považují za rizikový faktor.

Hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell, který stál za strategií nechat promořit obyvatele, uvedl podle listu The Financial Times, že čísla jsou sice znepokojivá, ale dodal, že volných je stále 75 až 80 procent lůžek na JIP. Špatná čísla hájil tím, že aktuálně prudký nárůst, který je největší v Evropě, je dán jen tím, že zemi zasáhla druhá vlna později než jiné evropské státy.

I když na jaře začal narůstat počet nakažených a počet obětí byl také vysoký, Anders Tegnell neustoupil z plánu na vytvoření kolektivní imunity Švédů. V květnu říkal, že posoudit jeho strategii bude možné na podzim, až přijde druhá vlna. Podle něj už tehdy bude v populaci „vysoká úroveň imunity a počet případů bude zřejmě docela nízký“. List Financial Times k tomu ve čtvrtek jedovatě poznamenal, že nyní nastal podzim a počet hospitalizovaných v zemi roste rychleji než kdekoli jinde v Evropě.

„Švédská strategie se ukázala být dramatickým, selháním,“ řekla viroložka Lena Einhornová, „před čtyřmi dny jsme měli osmkrát vyšší počet případů na hlavu než Finsko a třiapůlkrát vyšší než Norsko“.

Ve Švédsku se však dál sází na dobrovolnost. Ani v případě prokázané nákazy není nařízená karanténa, místo toho zdravotní úřad uvádí na svých stránkách: „Jestliže se potvrdí, že jste nakaženi covidem-19, měli byste zůstat doma nejméně sedm dní poté, co nemoc propukne.“ Dodržování tohoto scénáře však nikdo nehlídá.

Einhornová s dalšími 21 lidmi plán kritizuje. „Když jdete po ulicích ve Stockholmu nebo vstoupíte do obchodu, nikdo nemá roušku,“ řekla stanici Deutsche Welle Einhornová. „V prostředcích veřejné dopravy vidíte jen pár takových. Je nepsané tabu nenosit roušku.“

O účinnosti roušek se zkraje propuknutí pandemie na jaře letošního roku sice pochybovalo, nakonec se ale dospělo k závěru, že šíření viru omezují, a roušky se tak staly součástí běžného života i ve Finsku, Norsku a Dánsku, dodala viroložka: „Začaly s tím pozdě, ale nyní všechny ostatní skandinávské země používají roušky. Je tu jen pár zemí, kde se nenosí, a Švédsko je jednou z nich.“

Přesto si nemyslí, že se přístup v zemi změní. „Jsou tvrdohlaví. Jsou neschopní přijmout chyby a chyby jsou drahé,“ řekla Einhornová na účet švédského zdravotního ústavu.

V zemi už zemřelo přes 6000 nakažených, na sto tisíc obyvatel připadá více obětí jen v Belgii, Španělsku, Británii, Itálii a Francii. Podle Einhornové k tomu přispívá ještě jeden důvod: „Naše vláda má malou podporu. A tak dlouho, jak bude zdravotní úřad populární, tak s ním vláda nebude schopna soupeřit.“

Epidemiolog Tegnell svůj přístup hájí: „Pro nás pro všechny to bude dlouhý boj, ale my všichni se musíme průběžně adaptovat, protože toho ještě mnoho nevíme.“ Problém vidí aktuálně hlavně v soukromých večírcích.