Článek
Ze vzorků DNA získaných na místě činu nesmí například policie predikovat barvu očí, vlasů či kůže, ač genetické stopy mohl zanechat pachatel, čímž by se urychlilo pátrání po něm.
Sílící diskusi v tomto směru postrčil i freiburský policejní prezident Bernhard Rotzinger, který listu Badische Zeitung řekl, že pokud by pro využití vzorků DNA neplatila omezení, „mohlo se při vyšetřování postupovat mnohem koncentrovaněji“.
Stopu ukázal dlouhý odbarvený vlas
Bádenský ministr spravedlnosti Guido Wolf žádal již před zadržením podezřelého Afghánce o širší využití genetických testů a ohlásil, že iniciuje potřebné legislativní změny. Až v úterý dal spolkový ministr spravedlnosti Heiko Maas velmi opatrně najevo ochotu k úvahám na toto téma – jeho úřad prý sleduje vědecký pokrok v oblasti a zvažuje, zda budou třeba návrhy na změnu zákonů.
V případě zavražděné Marie musela policie, jež byla pod silným tlakem veřejnosti, přistoupit k enormnímu nasazení sil. Smrt dcery prominentního právníka pracujícího pro Evropskou komisi totiž vyvolala velké pobouření a mnoho lidí věnovalo peníze na odměnu za dopadení pachatele.
Do akce šlo sedm desítek detektivů, kteří mimo jiné vyslechli 1400 lidí jako potenciálních svědků. Na stopu podezřelého nakonec přivedl policisty skoro 18,5 centimetru dlouhý odbarvený vlas nalezený na místě znásilnění. S pomocí záběrů kamery pořízených v jedné z místních tramvají policisté identifikovali právě Afghánce, i když si mezitím dlouhé vlasy stihl ostříhat.
Blízko místa činu se našel šátek oběti a zničené kolo, na němž studentka jela. Na nich byla zjištěna DNA zadrženého. Mladík je podezřelý, že kromě znásilnění způsobil i dívčinu smrt – tělo se totiž našlo v korytě řeky Dreisam a nyní se zjišťuje, zda Marii pachatel zavraždil utopením, nebo zda se utopila poté, co ji v bezvědomí shodil do řeky.
Včera se německá média pozastavovala nad tím, že z tak hrozného činu je důvodně podezřelý mladík, který ve své vlasti patří k utlačované a diskriminované menšině Hazárů.
ARD úmyslně mlčela, nyní je na pranýři
A je tu ještě jeden otazník, který může mít přímou souvislost se smrtí nebohé Marie: není jasné, zda studentčina smrt nemá spojitost i s vraždou 27leté Carolin z blízkého Endingenu. Ta zmizela počátkem listopadu, když si šla zaběhat. Byla nalezena zavražděná a znásilněná. Pachatel je dosud neznámý.
Už počátkem týdne zveřejnil deník Die Welt komentář kritizující postup úřadů s názvem „A zástupci vítací kultury mlčí“. Činitelé většiny politických stran totiž unisono zdůrazňovali, že takových činů, jaký je nyní připisován Afghánci, se dopouštějí také místní lidé a že „to není nic nového“.
„Pokud by se mělo zjistit, že to (pachatel) byl afghánský uprchlík, je to třeba jednoznačně odsoudit tak jako u každé jiné vraždy. A pak říkám, že s tím nemůže být spojováno odmítnutí žádné skupiny,“ nechala se slyšet nakonec i kancléřka Angela Merkelová.
Tváří v tvář kritikám veřejnosti, že jde o důsledek její přistěhovalecké politiky, kancléřka v televizi ARD pak už jen řekla, že je to „hrozná vražda“ a že je to „tragická událost, která se musí objasnit a o níž se musí hovořit otevřeně“.
ARD, nejsledovanější zpravodajská televize v zemi, původně nechtěla o případu vůbec informovat. Tvrdila, že „jednotlivým kriminálním případům“ se její zpravodajství věnuje „velmi zřídka“. Příspěvek o zavražděné studentce nakonec zveřejnila až v pondělí, sedm týdnů po spáchání zločinu, a to se zdůvodněním, že „případ se zpolitizoval“. Postup ARD odmítl poslanec kancléřčiny strany Ansgar Heveling.
Běžence z Iráku DNA usvědčuje
Ostrou kritiku oficiálních míst si vysloužil šéf policejních odborů Rainer Wendt, který řekl deníku Bild: „Tato a mnoho dalších obětí by nebyly, kdyby naše země byla připravena na nebezpečí, jež jsou vždy s masovým přistěhovalectvím spojena.“ Zástupce týchž odborů Oliver Malchow poté tvrdil, že „vytváření souvislosti s uprchlickou vlnou zneužívá oběti podruhé“.
Mezitím policie v západoněmecké Bochumi zadržela v úterý 31letého uprchlíka z Iráku, jejž podezřívá ze sexuálně motivovaných útoků na dvě čínské studentky. Podle žalobce usvědčují muže stopy DNA. Migrant podle agentury Reuters vinu popírá. Běženec, jehož jméno média neuvádějí, patří mezi žadatele o azyl. Do Německa přišel loni se svou ženou a dětmi.
| Co se dosud ví o podezřelém |
|---|
| Podle dokladů se podezřelý Afghánec narodil 12. 11. 1999; pravost dokladů i jeho stáří se ověřují |
| V den spáchání zločinu – 16. října 2016 – tedy mladíkovi ještě nebylo 17 let |
| Mimořádně si zakládal na svých účesech – na Facebooku se ukazoval pokaždé s jiným |
| To ho nakonec zradilo – na místě činu policie našla jeho dlouhý vlas odbarvený na blond |
| Mladík patří k menšině Hazárů, podle profilu na Facebooku žil delší dobu v Íránu |
| Do Německa přišel v listopadu 2015 jako mladistvý bez doprovodu |
| Měl lepší podmínky než jiní – péči o něj převzala německá rodina ve Freiburgu |
| Chodil pak do tamní školy, platil za dobrého žáka a němčinu zvládl tak, že se dorozuměl |
| Afghánský majitel kiosku, kde si mladík kupoval tabák, o něm řekl, že „byl zcela normální a nenápadný“ |
| Když se spolu bavili o výtržnostech ze silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem, mladík tvrdil: „Něco takového nedělám, nejsem tak vychován!“ |
| Zdroj: Badische Zeitung |
