Článek
Trump totiž opustil transparentní politiku svého předchůdce Baracka Obamy, který o útocích informoval, a zrušil i omezení pro jejich nasazení v zemích, kde se Spojené státy přímo neangažují v místních konfliktech, jako jsou Libye, Jemen a Somálsko.
Bezpilotní stroje začal využívat při útocích na základny teroristů v Pákistánu prezident George W. Bush. Jejich údery však zůstávaly zpravidla utajené, částečně je podnikala tajná služba CIA a zprávy o nich americká vláda nikdy nekomentovala. Když však sílila kritika kvůli vysokým počtům civilních obětí, rozhodl se Obama pro větší otevřenost a současně zpřísnil pravidla pro nasazení. Zásahy mimo válečné oblasti se podle protokolu prezidentského nařízení PPG z května 2013 mohly provádět jen ve výjimečných případech a schvaloval je Bílý dům.
Tato pravidla Trump loni opustil. PPG nahradil dokument PSP (Principy, standardy a procedury), který Obamova omezení pro nasazení uvolňuje, takže například hrozba pro americké občany, jež k akci opravňovala dříve, už teď nemusí být „aktuální a přetrvávající“. Dříve se mohlo mimo válečné oblasti útočit jen na vysoké velitele, nyní i při taktických úderech třeba na ozbrojený oddíl radikálů, sdělil list The New York Times.
Vyzbrojený MQ-1 Predator verze Gray Eagle se střelami Hellfire
Obamovo PPG rovněž umožňovalo provést operaci, jen když si velitelé byli „téměř jisti“, že při operaci nebudou zraněni civilisté. Tento bod čelil kritice ze strany jestřábů za to, že USA oslabuje a je nepružný. Nyní ho nahradila „rozumná jistota přítomnosti cíle“. Nové nařízení ovšem nadále zdůrazňuje, že je nutné se vyhnout civilním obětem, ačkoli Trump připustil, že bude zabíjet i rodiny teroristů.
Radikální změna
Nové nařízení však už především nevyžaduje, aby útok schvaloval Bílý dům, rozhodnutí zůstává na velitelích, upozornil server Defence One. Trump přenesl na nižší velitele i odpovědnost za protiteroristické operace mimo válečné zóny.
Aktuální plán použití už není jen aktualizací předchozího ve spolupráci s Národní bezpečnostní radou, jak se tomu dělo v letech 2013 až 2015, ale přináší radikální změnu, která se navíc netýká jen útoků bezpilotních letounů.
Když prezident letos v dubnu informoval o rozsáhlé letecké ofenzívě v Afghánistánu, o které rozhodlo americké velení, pravil: „Dělám to, že předávám pravomoci vojenským silám. Máme největší ozbrojené síly na světě a ony odvádějí svou práci. Dali jsme jim plné oprávnění. To, co dělají, přinese úspěch.“
Demokratický senátor Jack Reed, který zastává významnou funkci ve výboru pro ozbrojené síly, za to prezidenta kritizuje. Prohlásil, že jeho role vrchního velitele začíná být „velmi vágní“ a on by jako vrchní velitel pravomoci podřízeným nepředal. Kritikům vadí i růst počtu civilních obětí. Jejich aktuální počet ale není znám, jelikož Trump současně omezil informování o takových útocích, tak jako neuvedl podrobnosti ke své strategii v Sýrii, Libyi a západní Africe. To, že jsou operace v Nigeru mnohem rozsáhlejší, než se předpokládalo, se ukázalo, až když tam loni zahynuli čtyři američtí vojáci.
Trump vše hájil při projevu o stavu Unie: „Už nebudeme prozrazovat nepřátelům naše plány.“
Většina obětí úderů bezpilotních letadel je nezamýšlených
Podle známých údajů útoky bezpilotními letadly od roku 2006 zabily přes tři tisíce radikálů. Civilisté představují asi pětinu obětí, uvádí organizace New America. Ovšem většina z nich nebyly zamýšlené oběti, ty tvořily mezi lety 2006 až 2014 jen dvacetinu ze všech a později se podíl zvýšil na šestinu, napsal list The Guardian.
Výhody dronů - pilot nemůže být zajat a levnější letová hodina
Důvod nasazení dronů je jednoduchý. Jednak jde o vytvoření či posílení obavy z technologické převahy amerických ozbrojených sil, ale hlavně na jejich palubě není žádný pilot, který by mohl být zabit nebo padnout do zajetí.
Stroje mají velkou vytrvalost a k tomu letová hodina nyní využívaných strojů MQ-9 Reaper stojí asi 4500 dolarů (101 360 korun), což je mnohem méně než u letadel F-16, kde je to asi 22 tisíc dolarů (496 tisíc korun), nebo F-15, kde jde o 32 tisíc.
Levné ale reapery nejsou. Čtyři stroje s pozemním řídicím střediskem (reapery ovládají piloti na dálku) stojí podle šest let starých cen 121 miliónů dolarů (dnes 2,7 miliardy korun), napsal časopis Time. Proti tomu jedna F-16 přijde na 55 miliónů. Ta přitom létá čtyřikrát rychleji než reaper s maximální rychlostí 480 km/h, a pokud se použije k bombardování, unese osm laserem naváděných pum o hmotnosti 225 kg. Reaper jen dvě a čtyři rakety Hellfire.