Hlavní obsah

„Srbští zelení mužíčci“ zastřelili kosovského policistu. Třicítku ozbrojenců v klášteře obklíčila policie

Aktualizováno

Jeden kosovský policista přišel v noci na neděli o život a další byl zraněn při střeleckém útoku v severním Kosovu, uvedl kosovský premiér Albin Kurti. Později informoval, že kosovská policie na místě obklíčila nejméně 30 ozbrojenců.

Foto: Ognen Teofilovski, Reuters

Policie po střelbě v Kosovu

Článek

Agentura AFP v neděli v podvečer uvedla, že klášter, kam policie nesmí vstoupit bez svolení církve, je dál v obklíčení. Kosovští představitelé tvrdí, že útočníci jsou profesionálové podporovaní Srbskem, které to však odmítlo.

Podle kosovského premiéra Albina Kurtiho byli kosovští policisté napadeni kolem třetí hodiny ranní v obci Banjska (albánsky Bajskë) a jeden z nich zemřel. Kosovská policie později uvedla, že při nedělních střetech zemřeli i tři útočníci, aniž by uvedla podrobnosti. Dodala také, že zadržela čtyři muže, kteří měli vybavení pro radiové spojení, a zabavila zbraně a munici.

Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová připsala útok, který označila za teroristický, srbským zločineckým skupinám. Její kancléř psal na platformě X v této souvislosti o „srbských zelených mužíčcích“.

Tento termín se vžil pro ruské vojáky v neoznačených uniformách, kteří se v roce 2014 objevili na ukrajinském poloostrově Krym, jejž Moskva následně protiprávně anektovala. Agentura Reuters poznamenala, že Velovo tvrzení nemohla ověřit, srbští činitelé se k incidentu nevyjádřili.

Srbové v Kosovu musí mít víc autonomie, vzkázal do Prištiny americký zmocněnec

Evropa

Útok ostře odsoudil šéf unijní diplomacie Josep Borrell s tím, že viníci musejí být potrestáni. Srbský prezident Aleksandar Vučić uvedl, že odpoledne „vyvrátí všechny lži a konspirační teorie“ kosovského premiéra Kurtiho, píše agentura AFP.

„Útočníci jsou profesionálové s maskami a ozbrojení těžkými zbraněmi. Odsuzujeme tento zločinný a teroristický útok,“ uvedl ráno Kurti. Později premiér uvedl, že se zhruba 30 ozbrojenců uchýlilo do kláštera a že je obklíčila kosovská policie.

Foto: Ognen Teofilovski, Reuters

Policie u silnice do vesnice Banjska

Rašsko-prizrenská diecéze srbské pravoslavné církve uvedla, že maskovaní muži vnikli do kláštera nedaleko obce Banjska v obrněném vozidle. Kněží a poutníci se kvůli bezpečnosti zamkli v klášteře, uvedla diecéze a dodala, že občas bylo slyšet střelbu a že ozbrojení muži se pohybovali po klášterním nádvoří.

„Je tam nejméně 30 profesionálů, vojáků a ozbrojených policistů, kteří jsou nyní obklíčeni našimi policejními složkami,“ uvedl Kurti a vyzval ozbrojence, aby se vzdali. S místním tiskem také sdílel fotografie z místa.

„Kosovo stojí jednotně proti srbským pokusům o destabilizaci. Zachováme naši suverenitu a územní integritu,“ uvedla prezidenta Osmaniová na sociální síti X.

Foto: Kosovo Government, Reuters

Auta u kláštera

Prezidentčin kancléř Blerim Vela napsal, že v obci Banjska jsou srbští „zelení mužíčci“ s obrněnými vozidly. „Vučić se uchýlil k bezprecedentní agresi proti Kosovu. Neuspěje,“ dodal Vela.

Kosovská policie podle Reuters uvedla, že časně ráno byla na mostě v obci Banjska umístěna dvě těžká vozidla bez poznávacích značek, která zablokovala vjezd a střílelo se z nich na policejní jednotky, které přijely. Reportér Reuters zároveň viděl vojáky NATO spolu s příslušníky policejních sil policejní mise Evropské unie EULEX a kosovské policie, jak hlídkují na silnici vedoucí do Banjsky.

Sever Kosova, na kterém žijí desítky tisíc Srbů, je dějištěm opakovaných nepokojů. Situace se tam prudce vyhrotila v květnu, kdy se kosovské úřady rozhodly jmenovat albánské starosty do čela čtyř okresů obývaných převážně Srby. V následných střetech se srbskými demonstranty bylo zraněno přibližně 90 vojáků mezinárodních sil KFOR. Od té doby se situace stabilizovala, napětí tam ale přetrvává.

Z 1,8 milionu obyvatel Kosova je asi 90 procent etnických Albánců, několik desítek tisíc Srbů žije převážně na severu Kosova. Od války z let 1998 až 1999, která skončila bombardováním Srbska letouny NATO, přecházejí vztahy mezi Prištinou a Bělehradem z krize do krize. Srbsko odmítá uznat nezávislost, kterou jeho bývalá jižní provincie vyhlásila v roce 2008.

Jednání zprostředkovaná Evropskou unií o normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem trvají řadu let a dosud přinesla jen skrovné výsledky. Bělehrad podmiňuje dohodu vytvořením samosprávného územního celku, který budou tvořit většinově srbské okresy v Kosovu.

Naopak Priština trvá na tom, že Srbsko musí v rámci všezahrnující dohody nejprve fakticky uznat nezávislost Kosova. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell minulý týden po neúspěšných jednáních lídrů Srbska a Kosova v Bruselu vyjádřil frustraci z Kurtiho neochoty k uzavření dohody.

Související témata:

Výběr článků

Načítám