Článek
„S podporou Ligy arabských států (LAS), Africké unie, NATO a možná EU by šlo o všechny země v okruhu 800 kilometrů od Libye,“ řekl listu WP zdroj Aliance. V úterý o tom prezident USA Barack Obama telefonicky jednal s britským premiérem Davidem Cameronem.
Ve čtvrtek se k Libyi v Bruselu scházejí ministři obrany Aliance a šéfové diplomacií EU. Ze států LAS však zatím nesouhlasí Sýrie a Alžírsko, v NATO, jež vždy rozhoduje jednomyslně, je proti Německo a výhrady měl už dřív turecký premiér Erdogan.
Ze zprávy WP vyplývá, že se rýsuje koalice USA, Británie, Francie a Itálie. Tlak na Washington roste. Zavést zónu žádali i poslanci EP.
„Budeme jenom sledovat masakry, které tam probíhají... a pomalu čekat, zda s něčím přijde OSN?“ řekl lidovec José Salafranca. Američané mají stále pochybnosti. Zóna sice může být nátlakem na Kaddáfího, aby se vzdal, „Ale co když to nezabere? Jsme připraveni podniknout další krok? To jsme ještě neprobrali, zčásti proto, že jsme si mysleli, že Káddáfího pád nastane velmi rychle,“ citoval WP činitele administrativy.
Tlak na Ashtonovou
Europoslanci naléhali na unijní šéfku diplomacie Catherine Ashtonovou, aby navrhla summitu EU uznat libyjskou opozici, jinak riskuje krizi v EU. Ashtonová se přesto nevyjádřila jasně.
„Máme pocit, že zatím skutečně nevíme, kdo jsou (opozice). Jsou roztříštěnější a složitější a méně koordinovaní, než bychom rádi,“ citoval evropského diplomata list WP.
Mluvčí státního departmentu P. J. Crowley potvrdil, že USA telefonicky z Říma kontaktovaly jak Národní radu v Benghází, tak i jiné skupiny, které nepatří do rady.
| Bez mandátu jedině při plošném masakru, říká velvyslanec ČR v NATO Martin Povejšil: |
|---|
| NATO v libyjské krizi zásadně podmiňuje jakýkoli svůj zásah mandátem OSN. V jaké situaci by se na něj spojenci neohlíželi? Vidím jediný scénář pro silový zásah NATO bez ohledu na dění v Radě bezpečnosti: plošná vojenská akce Káddafího bezpečnostních sil proti opozici a civilnímu obyvatelstvu s masovými ztrátami na životech. Ale ani to by se neobešlo bez složité diskuse v Severoatlantické radě. |
| A jak vypadají názory teď? Akce Aliance bez mandátu Rady bezpečnosti je hypoteticky možná, žádný alianční dokument ji zcela nevylučuje. Zatím se mi ale zdá krajně nepravděpodobná, ne-li politicky vyloučená. Z hodnocení situace vyplývá spíše očekávání delšího vnitřního konfliktu omezené intenzity, i když jsme si všichni vědomi plukovníkovy nevyzpytatelnosti. |
| Sílí ale volání po bezletové zóně. Je v NATO na spadnutí? Nic z toho není samozřejmostí, rozhodně jsme tomu teď na míle daleko. V Alianci se o tom diskutuje, ale v trochu jiném duchu než na politické scéně. Politici se totiž nezabývají tím, co bezletová zóna skutečně je, a soustřeďují se na efekt. |
| A co všechno tedy zóna obnáší? Zavedení by znamenalo nejdříve zničit libyjskou protiletadlovou obranu chirurgickými údery, což by se jistě neobešlo bez obětí na životech. Bezletová zóna je možná, ale určitě ne v prvním plánu. Pro její teoretické spuštění platí ještě víc než pro jiné možnosti zohlednění prokazatelné potřebnosti, nezpochybnitelný právní rámec a regionální – a podle mě i místní – podpora. Bližšími alternativami jsou teď vojenská podpora humanitární pomoci a vojenská implementace zbraňového embarga mandátovaného rezolucí Rady bezpečnosti. |