Článek
Ministerstvo tvrdí, že nebezpečí zadržení nebo uvěznění na žádost orgánů činných v trestním řízení a zvláštních služeb USA v třetích zemích, na něž ruská diplomacie upozorňovala i v uplynulých dvou letech, nadále trvá. A "je velmi reálná", zdůrazňuje Moskva.
"Americké úřady pokračují v nepřijatelné praxi 'lovu' na Rusy po celém světě, ignorují přitom normy mezinárodního práva a nutí k tomu jiné státy," stěžuje si ruská diplomacie. Takových případů je prý už více než 15. Z poslední doby k nim patří vydání Dmitrije Bělorossova a Vadima Poljakova Španělskem či extradice Vladimira Drinkmana z Nizozemska.
Prohlášení rovněž připomíná případ Romana Selezňova, "kterého se američtí agenti v červnu 2014 doslova zmocnili a násilím dopravili na území USA, kde je zadržován v očekávání soudního procesu".
Kradli prý milióny z karet
Drinkman, označovaný za jednoho z pěti nejnebezpečnějších hackerů na světě, byl v USA obviněn z krádeží a podvodů a hrozí mu 20 let vězení. V Nizozemsku byl vězněn na žádost FBI a do Spojených států byl eskortován letos v únoru. Drinkman veškerá obvinění odmítá a prohlašuje, že jsou politicky motivovaná.
Američtí vyšetřovatelé ale tvrdí, že byl vůdcem rusko-ukrajinské bandy, která útočila na servery elektronické burzy NASDAQ a obchodní sítě 7-Eleven. Hackeři prý podvodně získali přístup k miliónům platebních karet a přivlastnili si milióny dolarů.
Vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy jsou nyní nejhorší od konce studené války na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Tento vývoj do značné míry souvisí s ruským postojem k ukrajinské krizi. Západní země loni zavedly vůči Rusku sankce kvůli ruské anexi ukrajinského Krymu a kvůli přímé ruské podpoře separatistů na východě Ukrajiny, která je podle přesvědčení Západu i vojenská. Kreml to však opakovaně popírá.
