Článek
Britové jsou připraveni pevnější ploty Francouzům poslat, nabízejí i policejní psy. Cameron po Francii žádá posílení počtu četníků u eurotunelu. Britové tento týden dali Francouzům na posílení bezpečnosti u terminálu tunelu v Calais sedm miliónů liber (269 miliónů korun).
Šéfka opozičních Labouristů Harriet Harmanová v dopise Camerona vyzvala, aby diplomatickou cestou vyjednal kompenzace od Francie pro britské občany a firmy. Ty prý nemohou nést náklady vzniklé zpožděním a „selháním zabezpečení hranic“ na kontinentální straně.
Do tunelu se snaží dostat stovky uprchlíků
Nelegální imigranti se v noci na sobotu opět pokoušeli dostat tunelem z Francie do Británie. Policie podle agentury AFP hovoří o asi 300 pokusech, což je výrazný pokles oproti předchozí noci ze čtvrtka na pátek, kdy policejní zdroje zaznamenaly nejméně tisícovku zmařených pokusů.
U terminálu, kde se odbavují vlakové soupravy přepravující automobily podmořským tunelem do Anglie, se podle agentury AFP shromáždilo asi 800 přistěhovalců, kteří podnikli zmiňovaných 300 "pokusů o narušení". O první průniky se pokusili ještě v pátek okolo deváté hodiny večerní.
Následně se je pořádkové síly snažily vytlačit bez použití násilí a imigranti se stále vraceli. Okolo druhé hodiny v noci četníci vyprovodili asi 150 přistěhovalců směrem do Calais, ale většina se skryla v temnotách, aby později znovu zkusili své štěstí. Jen několik imigrantů ale proniklo, pět z nich četníci zatkli.
Proč chtějí do Británie?
Do Británie se snaží v posledních týdnech dostat tisíce nelegálních imigrantů ze Sýrie, Eritreje, Súdánu či Afghánistánu. Agentura DPA shrnula hlavní důvody, proč migranti touží po životě právě v Británii, na základě rozhovorů, jež vedla s běženci francouzská katolická charita Secours Catholique.
V první řadě je to krize azylového řízení ve Francii: Doba zpracování žádostí o azyl je ve Francii dlouhá a místo v ubytovacích zařízeních je tu pro méně než polovinu žadatelů. I žadatelé s platnými dokumenty se tak často ocitnou na ulici. Mnoho příchozích tak ve Francii žádost o azyl ani nepodává.
Za druhé je to hospodářská situace: Země jižní Evropy, kam se většina migrantů dostane ze všeho nejdříve, trápí vysoká nezaměstnanost. Nedostatek pracovních příležitostí sužuje ale i Francii. V Británii naopak nezaměstnanost dosahuje 5,4 procent, a je tak zhruba poloviční oproti té na druhé straně Lamanšského průlivu. Migranti tak doufají, že v Británii najdou snáze práci.
Mnoho z nich také spoléhá na to, že se díky neexistenci přihlašovací povinnosti snáze ukryjí a budou moci pracovat načerno. Věří rovněž, že jim při skrývání může pomoci i fakt, že v Británii neexistuje systém občanských průkazů. Podle francouzských politiků podporuje úsilí migrantů dostat se do Británie také skutečnost, že tamní sociální systém vyplatí každému z nich 36 liber (1385 Kč) na den.
Roli hrají i podmínky udělení azylu v Británii: Británie loni vyhověla 41 procentům žádostí o azyl, což je mnohem více než ve Francii či Německu. Doba zpracování žádostí je přitom výrazně kratší. Až do Británie se ovšem dostane mnohem méně žadatelů. Podle humanitárních organizací je ale britský azylový zákon stejně přísný jako kdekoli jinde v západní Evropě.
Pro mnoho cizinců je také jednodušší domluvit se anglicky než francouzsky. Mnoho z nich také doufá, že jim v Británii pomohou příbuzní, známí nebo krajané, kteří tam už žijí. V aglomeracích jako je Londýn nebo Birmingham existují velké africké a arabské komunity.