Článek
„Dokážu si představit obtížnou rodinnou situaci, kdy je návrat na několik dní pochopitelný. Ale nejde si udělat dovolenou v zemi, ze které člověk utekl. V takovém případě by to mohl být důvod prověřit ještě jednou rozhodnutí o azylu,“ odpověděla kancléřka Merkelová na dotaz deníku Welt am Sonntag, co si o tom myslí. V interview hájila své rozhodnutí z léta 2015 pustit uprchlíky do Německa, protože to „byla nouzová situace“.
Reportér Weltu se jí ptal, protože cizinecký úřad v Bádensku-Württembersku zaznamenal sto případů uprchlíků, kteří navštívili země svého původu, někteří dokonce několikrát.
Uprchlíci, kteří strávili dovolenou ve své vlasti, byli většinou ze Sýrie a Iráku, podotkl Welt s odvoláním na zemské ministerstvo vnitra. Jeho mluvčí uvedl, že se dá čekat „velké množství nenahlášených případů”.
S tím ale nesouhlasí Karim al-Wasiti z uprchlické rady v Dolním Sasku: „Jednotlivých případů je omezený počet a nenarůstají tak, aby to byl fenomén.“ Otázka ovšem je, o kolika takových cestách se skutečně ví, pokud tam azylant letí přes třetí zemi a letenku nebo jízdenku do finální destinace si koupí až tam.
Obtížné odebírání azylu
„Zákon říká, že sama cesta nezakládá důvody pro zrušení azylu, ale může vést k znovuotevření případu,“ uvedla mluvčí Federálního úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) Edith Aframová. Zmínila, že „cesta může být důkazem, že uprchlík není pronásledován“. To opravňuje odebrání azylu. Jak ale dodala, je nutné brát v úvahu i humanitární otázky, „dočasný pobyt v zemi původu musí být akceptován v případech nemoci nebo smrti blízkého příbuzného“.
Protest proti deportaci Afghánců z Německa
„BAMF aktuálně vydal vysvětlení, že ne každá taková cesta je porušením azylového zákona,“ dodal al-Wasiti a popsal, jak se v takovém případě postupuje: „Uprchlík uvede důvody pro svou návštěvu země, ze které uprchl, a na základě jeho odpovědí BAMF rozhodne případ uzavřít, nebo mu odebrat azyl.“
Případné odebrání azylu ale není tak jednoduché, a už vůbec ne rychlé. Al-Wasiti řekl serveru InfoMigrants: „Přehodnocení spisu uprchlíka si vyžádá čas.“ Zdůraznil však, že odebrání azylu možné je: „Dokud není uprchlíkovi poskytnuto německé občanství, úřady mohou jeho případ přezkoumat.“
Verdikt BAMF ale není definitivní. Uprchlík se může proti rozhodnutí odvolat u soudu. „Před deportací uprchlíka musí úřad pro imigraci a cizince vzít v úvahu řadu faktorů, jako je délka jeho pobytu v Německu a úroveň jeho integrace,“ dodal al-Wasiti.
Přezkum se už děje. Loni úřady znovu prozkoumaly spisy 842 iráckých uprchlíků, učinily 630 rozhodnutí a v 26 případech odebraly lidem azyl. Stejný krok podnikly v případě 782 Syřanů, kde udělaly 317 rozhodnutí a ve 42 případech azyl odebraly, přičemž 41 uprchlíků dostalo azyl na základě Ženevských konvencí. Deutsche Welle upozorňuje, že jedním z důvodů přezkoumání svazku jsou bezpečnostní otázky.
Obnoveny deportace do Afghánistánu
Německo v úterý obnovilo deportace odmítnutých žadatelů o azyl z Afghánistánu, když do Kábulu odlétlo letadlo s dvanácti z nich. Tím skončilo letní moratorium na deportace kvůli bezpečnostní situaci v zemi.
Demonstrace na düsseldorfském letišti proti deportaci odmítnutých žadatelů o azyl z Afghánistánu
Na düsseldorfském letišti proti tomu protestovalo 180 lidí s hesly Afghánistán není bezpečný, Stop deportacím do Afghánistánu a Žádné deportace na smrt.
Berlín a Kábul se na deportacích odmítnutých žadatelů domluvily v říjnu 2016 a první odletěli z Německa v prosinci. [celá zpráva]
V červnu byly deportace pozastaveny po atentátu v centru Kábulu, kde exploze nálože ve fekálním voze zabila 150 lidí. [celá zpráva]
Afghánci jsou přitom třetí nejpočetnější skupinou žadatelů o azyl v Německu po Iráčanech a Syřanech. Letos jich bylo posláno zpět 261. Dalším cca deseti tisícům Afghánců v azylových centrech byl podle srpnových údajů azyl odepřen.
Otázka deportací je v SRN velmi citlivá, protože loni na berlínském vánočním trhu zaútočil s uneseným kamiónem Tunisan, jemuž byl azyl odmítnut. [celá zpráva]
Uprchlíci jsou i tématem voleb, sociální demokracie chce zastavit deportace do Afghánistánu.
Německo chce také řešit vysoký počet migrantů pomocí programu Strathilfe Plus, kdy žadatel o azyl, který se rozhodne vrátit do vlasti před uzavřením azylového řízení, dostane 1200 eur (31 tisíc korun).