Článek
Lídři unijních institucí v Ankaře nabídli možnosti rozšíření celní unie, o něž osmdesátimilionová země velmi stojí. Celní unie byla uzavřena před čtvrtstoletím. Podmínkou je podle špiček EU snižování napětí mezi Tureckem na jedné a Řeckem a Kyprem na straně druhé.
Náš postup bude progresivní, přiměřený a budeme jej moci vrátit zpět. Doufáme, že se Turecko chopí téhle příležitosti," prohlásil Michel s tím, že rozšiřování spolupráce bude záležet zejména na dalších krocích Ankary.
Vztahy mezi unií a zemí oficiálně usilující o členství se zhoršily loni kvůli tureckému průzkumu těžby poblíž břehů Kypru a řeckých ostrovů, na které si Ankara klade nepodložené nároky. Řecko a Kypr to označovaly za zásah do své suverenity.
Erdogan, který loni opakovaně volil na adresu unie ostrá slova, však letos přišel s výrazně vstřícnější rétorikou a jeho země většinu aktivit ve sporné oblasti ukončila.
Vztahy mezi EU a Tureckem komplikuje například také vojenské angažmá Ankary v Sýrii, Libyi či Náhorním Karabachu. Michel, který v neděli jednal s novým mezinárodně uznávaným libyjským vedením v Tripolisu, mu řekl: „Všichni zahraniční vojáci musí opustit libyjské území."
Otázka migrace
Jednalo se i o zlepšení spolupráce s Tureckem při řešení problému migrace, na kterém se unie s Ankarou už dříve dohodla. Turecko na jejím základě začalo bránit migrantů v cestě do Evropy, Brusel oplátkou nabídl pomoc v celkovém objemu šest miliard eur, ale nakonec šlo na pomoc pro syrské uprchlíky, jen 3,6 miliardy eur.
Dohoda o migraci také zahrnovala oživení přístupového procesu Turecka do EU a uvolnění vízové politiky pro Turky.
Obavy z potlačovaní lidských práv
Michel zdůraznil, že v „upřímné” debatě s Erdoganem hrála velkou roli právě otázka lidských práv. „Dnes jsme spolu s Charlesem Michelem jasně zdůraznili, že respekt k lidským právům a právnímu státu je pro Evropskou unii zásadní,” řekla po jednání novinářům von der Leyenová.
Kritická slova podle ní Erdogan vyslechl kvůli tomu, že Turecko odstoupilo od istanbulské úmluvy o boji proti násilí na ženách. Lídři EU jsou podle Michela nespokojeni také s omezováním politických stran či svobody projevu. Turecké úřady v březnu navrhly zakázat jednu z opozičních stran, prokurdskou HDP, jejíž předák byl odsouzen za urážku prezidenta.
Aktuální rozhovory byly první přímé osobní od března 2020.