Unijní postih běloruských činitelů zablokoval Kypr

Kypr podle diplomatů nich chce, aby výměnou za jeho souhlas se sankcemi proti Bělorusku uvalila Unie sankce proti Turecku. Zásah proti Ankaře požaduje kromě Řeky ovládané části Kypru i samo Řecko. Důvodem jsou spory o naleziště plynu na východě Středozemního moře, na které si klade Turecko nároky, i když jsou přisuzována Řecku a Kypru.

Vláda Německa, které nyní předsedá EU, vyzvala aspoň běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka k zahájení jednání s opozicí. „Měl by konečně zahájit dialog s nositeli suverenity, s běloruským lidem, místo aby zesiloval represe a obracel tak proti sobě další vrstvy obyvatelstva,“ řekla zástupkyně mluvčího vlády Martina Fietzová.

Maskovaní lidé odvedli ve středu ráno v Minsku Maksima Znaka, jednoho z posledních dvou členů vedení koordinační rady běloruské opozice, kteří jsou ještě byli na svobodě. Jeho advokát sdělil, že opozičník je vyšetřován kvůli údajnému ohrožování národní bezpečnosti. Informoval o tom web Tut.by.

Běloruský vyšetřovací výbor ve čtvrtek potvrdil, že byl Znak zadržen. Jeho advokát Dzmitryj Lajeuski řekl webu Tut.by, že se provádějí procesní úkony v rámci trestního řízení vedeného proti koordinační radě „kvůli výzvám k akcím poškozujícím národní bezpečnost“ Běloruska.

Po zadržení Znaka zůstává v Bělorusku a na svobodě jediná členka prezidia opoziční koordinační rady, nositelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová (72). I na její dveře klepali ve středu neznámi lidé, ale ona sezvala ke svému bytu diplomaty, což zabránilo zásahu. Přítomen tam byl i český velvyslanec.

Další členka vedení koordinační rady, Maryja Kalesnikovová (38), je ve vazbě, kde ji navštívila její obhájkyně. I Kalesnikovová je podezřelá z trestného činu „veřejného vyzývání k uchopení moci nebo k násilné změně ústavního pořádku”.

Opozice vytvořila koordinační radu v polovině srpna s cílem zařídit pokojné předání moci po sporných prezidentských volbách.