Článek
Závěrečná deklarace summitu uznává "evropské aspirace a evropskou volbu" trojice zemí partnerství, které mají s osmadvacítkou podepsané asociační dohody - Ukrajiny, Gruzie a Moldavska.
"Náš kurs se nemění. Ale nikdo neslíbil, že Východní partnerství bude automatickou cestou ke členství v Evropské unii," řekl Tusk a připomněl současné složité geopolitické podmínky.
Unie tak půldruhého roku po summitu partnerství ve Vilniusu, kde byly podepsány některé z asociačních dohod a prakticky začalo ochlazení ve vztazích s Ruskem kvůli Ukrajině, klade nyní důraz na diferencovaný přístup ke každé ze šesti zemí.
EU též opakovaně zdůrazňuje, že program není zaměřen "proti nikomu a ničemu", jak v pátek řekla premiéra hostitelského Lotyšska Laimdota Straujumaová.
Tlak na naplnění Minsku
Závěry summitu také zdůrazňují evropskou podporu územní celistvosti, nezávislosti a suverenity všech zemí z programu. Účastníci rovněž podpořili všechny kroky k uvolnění situace na Ukrajině a vyzvali všechny strany k prosazení mírových dohod z běloruského Minsku.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko v pátek zdůraznil, že v rámci Východního partnerství má každá ze zemí možnosti a příležitosti.
"A to je rozdíl od Ruska. V ruské sféře vlivu musí všichni následovat principy nařízené z jednoho centra. Evropská unie je založena na jiných principech," řekl na tiskové konferenci.
Připomněl také, že Ukrajina platí za právo vybrat si vlastní cestu velmi vysokou cenu. Upozornil též na pasáž deklarace, ve které EU zopakovala své trvající odmítnutí ruské anexe poloostrova Krym.
Kritika Moskvy
Mimo jiné i proto rižský summit v první reakci zkritizovalo ruské ministerstvo zahraničí. Vrcholná schůzka podle něho jen "zopakovala předchozí postoje k Rusku a propásla příležitost překonat rozdělení kontinentu".
"EU znovu zabručela svou neadekvátní pozici ke Krymu," citovala agentura TASS z prohlášení ruské diplomacie. "Někteří vedoucí činitelé členských zemí EU a zástupci Bruselu se ještě musejí naučit ctít svobodnou volbu a vůli národa, o nichž v jiných souvislostech tak rádi spekulují," míní ruské ministerstvo.
Spory o deklaraci
Závěrečná tisková konference summitu se zdržela o hodinu, trvající neshody okolo deklarace nakonec totiž musel podle diplomatů Tusk ještě řešit telefonicky s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem.
Před budovou Národní knihovny v Rize, kde se jednání konalo, v pátek protestovalo několik stovek příslušníků lotyšské ruské menšiny, kteří podle transparentů mínili, že uvnitř se jedná o nich bez nich.
Deklarace uvádí, že rozsah a hloubku spolupráce s EU si každý ze šesti "samostatných a suverénních partnerů" určuje sám podle svých zájmů a potřeb. Tusk v pátek navíc řekl, že jasnými prioritami pro další období bude spolupráce v energetice a dopravě.
Východní partnerství bylo v roce 2009 spuštěno v Praze jako společná iniciativa EU, jejích členských zemí a šesti států na východě kontinentu: Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavska a Ukrajiny. Cílem je podpora ekonomického rozvoje a spolupráce, vlády práva, rozvoje občanské společnosti i energetické bezpečnosti.
Příští summit Východního partnerství se uskuteční v roce 2017, uvádí poslední, celkem třicátý bod přijaté deklarace.
