Hlavní obsah

UNICEF: Postkomunistické země mají milióny dětí bez vzdělání

ŽENEVA

Pád komunistického režimu vedl v zemích bývalého sovětského bloku ke katastrofálnímu úpadku v přístupu ke vzdělání, vzrostla také sociální nerovnost. V těchto zemích každý rok vstupuje do pracovního procesu více než 14 miliónů dětí, které nemají žádné vzdělání. Uvádí to Dětský fond OSN (UNICEF) ve zprávě, kterou zveřejnil ve čtvrtek.

Článek

"Všeobecný systém vzdělávání, který platil v těchto zemích do 90. let, prodělal v období přechodu tvrdou zkoušku," řekla regionální ředitelka UNICEF pro střední a východní Evropu a Společenství nezávislých států (SNS) Maria Calivisová. Za komunismu byl v těchto zemích všeobecný systém vzdělávání, ale to se potom zcela změnilo.

Přechod zemí bývalého sovětského bloku od státem řízené ekonomiky k volnému trhu měl velmi negativní, ba přímo katastrofální důsledky na kvalitu vzdělání, upozornila Calivisová.

V zemích střední a východní Evropy a Společenství nezávislých států je 100 miliónů dětí mladších 18 let. V tomto regionu více než 14 miliónů dětí nechodí do školy. Z toho 2,5 miliónu nemá přístup k základnímu vzdělání, což odpovídá dvěma procentům dětí příslušné věkové kategorie. Dvanáct miliónů nemá přístup ke střednímu vzdělání.

Zvláště špatná situace je v některých zemích bývalého Sovětského svazu, zejména v Arménii, Gruzii, Moldavsku, Tádžikistánu nebo Kyrgyzstánu, kde střední školu navštěvuje necelých 50 procent dětí. Tyto nedostatky ve vzdělání vedou ke zvyšování chudoby a snižování hospodářské konkurenceschopnosti.

Děti z etnických menšin jsou znevýhodněné

V mnoha zemích je vysoká nezaměstnanost mladistvých. V Srbsku, Arménii a Makedonii je podle zprávy UNICEF přes 50 procent, na Slovensku, v Chorvatsku a v Polsku překračuje 30 procent.

V podstatě ve všech zemích bývalého sovětského bloku se prohlubuje propast mezi dostupností vzdělání, jakou mají děti z kultivovaných a bohatých kruhů a na druhé strany děti etnických menšin, jako jsou Romové, cituje z dokumentu UNICEF agentura AFP.

Tuto situaci lze napravit jen společnou politikou vlád, říká koordinátor průzkumu Philippe Testot-Ferry, podle něhož je nutné nově definovat základní vzdělání, které musí stát poskytnout zdarma všem svým občanům.

UNICEF předpokládá, že tyto země měly věnovat nejméně šest procent svého hrubého národního důchodu na vzdělání, zatímco v současné době jsou to v průměru tři až čtyři procenta, a zajistit spravedlivé rozdělení těchto zdrojů ve prospěch obyvatelstva.

Související témata:

Výběr článků

Načítám