Ultimátum Macrona: republikánský islám

Vypracování konkrétního znění charty je nyní na CFCM, Macron dal ale zároveň jasně najevo, co očekává. V dokumentu má být zakotveno odmítnutí politického islámu i jakéhokoliv zahraničního vměšování.

„Toto je historická chvíle. O tomhle se mluvilo desetiletí,“ citovala francouzská média prohlášení Elysejského paláce poté, co se tam ve středu večer s Macronem a ministrem vnitra Géraldem Darmaninem sešlo osm představitelů CFCM.

Ti se už během schůzky zavázali vytvořit Národní radu imámů, která by měla vzniknout do půl roku. Podle zveřejněných informací se počítá s tím, že kazatelé by museli napříště mít oficiální akreditaci.

Tu by získali až poté, co se zavážou ke zmíněné chartě i etickému kodexu. Museli by prokázat i kvalifikaci, včetně plynné znalosti francouzštiny. V případě problémů by pak bylo možné akreditaci odebrat.

Macron na některé muslimské představitele během zmíněné schůzky mimo jiné tlačil, aby „skoncovali s nejednoznačnostmi“, informovala stanice France 24 s odvoláním na agenturu AFP. „Pokud někdo tuto chartu nepodepíše, vyvodíme z toho důsledky,“ pohrozil prý také.

Macron dal už v říjnu najevo, že zhruba tři stovky imámů ze zemí jako Turecko, Maroko a Alžírsko, kteří nyní ve Francii působí, považuje za nežádoucí a hodlá je ze země během nadcházejících čtyř let vystrnadit. V tehdejším ostrém vystoupení Macron mimo jiné řekl, že náboženství je v celosvětové krizi, a slíbil, že jej ve Francii zbaví „cizích vlivů“.

Prohlášení vyvolala bouři v řadě muslimských zemí, Elysejský palác ale od té doby jen zintenzivnil své snahy. Přispěly k tomu jistě i další krvavé incidenty na konci minulého měsíce.

Nejprve smrt středoškolského učitele Samuela Patyho, jehož zavraždil muslimský mladík kvůli karikaturám proroka Mohameda, které pedagog použil při výkladu o svobodě slova. O týden později následoval útok v Nice se třemi mrtvými.

Pokusy dostat islám pod větší kontrolu pomocí centralizovaných institucí podnikli už Macronovi předchůdci. CFCM funguje od roku 2003, kdy vznikla na popud tehdejšího ministra vnitra a pozdějšího prezidenta Nicolase Sarkozyho.

Ačkoliv orgán často slouží jako zástupce francouzských muslimů pro jednání s vládou a figurují v něm význačné osoby jako rektor pařížské mešity, formálně žádné pravomoci nemá. Celá situace připomíná začarovaný kruh: Vláda chce islám v zemi zkrotit centralizovanou strukturou, orgán k tomu určený má ale na věřící jen nepřímý vliv.