Článek
Bunkr už zkoumali georadarem, který podle Plebanczyka odhalil skrytou místnost o rozměrech 3 × 2 × 9 metrů, v níž by se skvost nazývaný také osmý div světa mohl nacházet.
„Už jsme požádali městský úřad ve Wegorzevě o souhlas provést vrty, abychom mohli dovnitř bunkru spustit kamery. Ty definitivně potvrdí, nebo vyvrátí přítomnost pokladu,“ sdělil s tím, že rozhodně nepochybuje o prvním.
Informace od válečného zločince Kocha
Piotr Gawrycki, nadlesní zodpovědný za region, už přitom varoval, že nebude tolerovat „individuální hledače“ pokladu. „Všechno se musí odehrávat pod dohledem úřadů,“ dodal.
Cennosti v hodnotě kolem půl miliardy dolarů (11,7 mld. korun) v jednom z nejlépe dochovaných a největších bunkrů v Polsku podle TVP hledali v minulosti různé instituce i jednotlivci, avšak tehdy ještě neměli k dispozici georadar, takže neuspěli.
Areál Mamerki, v němž leží bunkr, vznikl v letech 1940–44. Pro 40 generálů a polních maršálů, 1500 důstojníků a vojáků wehrmachtu bylo postupně postaveno na 250 objektů, z toho 30 krytých železobetonem.
Když se v červnu 1941 při nacistickém vpádu do Sovětského svazu dalo do pohybu 148 divizí se třemi milióny vojáků, mozek do té doby největšího válečného stroje sídlil právě v tomto komplexu. Adolf Hitler dohlížel na počátek Operace Barbarossa z bunkru ve Vlčím doupěti, vzdáleném 18 km na jih od Mamerek.
Původně sloužila jako kuřárna |
---|
Komnatu tvoří především nástěnné jantarové panely zobrazující sluch, čich, zrak a společně hmat a chuť. Doplňují je zrcadla, mozaiky z drahokamů, pozlacené ornamenty, sochy a další výzdoba. Dokončili ji v roce 1711 dánští a polští řemeslníci na objednávku pruského krále Bedřicha I. Ten si přál mít v berlínském zámku Charlottenburg reprezentativní kuřárnu. |
V roce 1716 ji daroval pruský panovník Fridrich Vilém I. ruskému caru Petru I. výměnou za urostlé členy pro svou osobní gardu. Komnata byla umístěna v Kateřinském paláci v obci Carskoje Selo u Petrohradu. Po několika renovacích v 18. století zabírala přes 55 m2 a tvůrci na ni použili kolem šesti tun jantaru. Večer se v komnatě rozsvěcovalo v křišťálových lustrech přes půldruhého tisíce svíček. |
V roce 1941 ji Němci z Petrohradu ukradli a rozebranou odvezli. Až do jara 1945 byla ve 27 bednách uložena v Königsbergu (dnešní Kaliningrad). Od té doby po ní neúspěšně pátrají hledači pokladů, např. i v Krušných horách, na Šumavě či v Polsku. V Kateřinském paláci je na původním místě od roku 2003 dokonalá kopie Jantarové komnaty. |
Na místo už před desetiletími upozornil Erich Koch, Hitlerův osobní zástupce ve Východním Prusku, odpovědný za smrt tisíců Poláků. Tohoto válečného zločince krátce po ukončení druhé světové války dopadli v Hamburku britští vojáci a vydali ho do Polska, kde byl odsouzen k trestu smrti. Rozsudek však nebyl vykonán, a pokud gauleiter Koch skutečně znal tajemství jantarové komnaty, vzal je s sebou do hrobu – zemřel v polské věznici v Barczevu v roce 1986.
Zase jen další léčka na turisty?
Během zimy 1944 údajně přijela k bunkru německá nákladní auta se silnou ostrahou, aby zde vyložila neznámý náklad. Obsah beden pak speciální jednotka wehrmachtu zapečetila. TVP i další polská média obšírně informují, že „konečně se objevily relevantní informace o zmizelé Jantarové komnatě“ a že „stopy skutečně vedou do Mamerek“.
Pouze portál Natemat.pl připomněl, že ani ne před rokem vypukla horečka kolem podzemního tunelu s nacistickým „zlatým“ vlakem u Walbrzychu, která zachvátila nejen Polsko, ale které se věnovala média po celém světě. [celá zpráva]
Zatím však nikdo vlak ani zlatý poklad nenašel, takže teď přišla řada na Jantarovou komnatu.
A rovněž v Mamerkách u Mazurských jezer chybějí turisté stejně jako před rokem ve Walbrzychu, avšak tam už jezdí ve velkém. Následující týdny ukážou, zda tomu bude tak i v případě skvostu skrytého v bunkru, upozornil Natemat.pl.