Ukrajinští novináři se kvůli novele zákona bojí o svobodu slova

Ukrajinská Národní rada pro televizní a rozhlasové vysílání, jejíž členové jsou vybíráni parlamentem a Zelenského administrativou, získá širší pravomoci. Umožní to změna zákona, kterou schválil ukrajinský parlament v prosinci v prvním čtení.

Podle informací listu The Kyiv Independent je nejproblematičtější to, že získá pravomoc svévolně odpojovat neregistrované weby. Tedy stránky, které nezískaly licenci pro poskytování zpravodajství. Problematické má být navíc už to, že orgán, jež má ze své podstaty dohlížet na televizi a rozhlas, získá kompetence vztahující se také na regulaci tisku a digitálních médií.

Americký deník The New York Times upozornil, že byla připravovaná novela zákona na základě předchozí kritiky zmírněna, některé kontroverzní části v ní ale zůstaly. Nelíbí se to ani Evropské novinářské federaci a dalším mezinárodním organizacím hájícím svobodu tisku.

Podle Zelenského administrativy, která se zákon pokusila neúspěšně prosadit už v roce 2019, kdy současný prezident nastoupil do úřadu, jde o krok směrem k boji s dezinformacemi a nepřátelskou (ruskou) propagandou. Podle kritiků včetně ukrajinských novinářů a Evropské tiskové federace, ale jde o nepřiměřený zásah do svobody slova.

„Novela zákona přiznává svévolné a nepřiměřené pravomoci národnímu regulátorovi, Národní radě pro rozhlasové a televizní vysílání, která tím získá pravomoc nad audiovizuálními médii, ale také nad tištěnými a digitálními médii,“ konstatovala Evropská federace novinářů ve svém apelu na Kyjev, aby od připravované legislativní změny ustoupil.

Změny, jež mají mediální prostředí přiblížit tomu evropskému, jdou podle Federace naopak proti jeho hodnotám. Jinými slovy zacházejí v kontrole příliš daleko. Fakt, že novela zákona jde dál než evropská pravidla, připustila i místopředsedkyně ukrajinského parlamentu z Výboru pro humanitární a informační politiku Jevhenija Kravčuková. Podle ní to ale bylo potřeba.

„Samozřejmě, tenhle návrh zákona je ještě širší než směrnice EU, protože jsme potřebovali změnit a modernizovat naši mediální legislativu, která se 16 let neměnila. Byl přijat i v době, kdy neexistoval žádný internet,“ uvedla.

Národní svaz novinářů Ukrajiny chystanou novelu zákona označil za „největší hrozbu svobody projevu od vzniku samostatné Ukrajiny“. Poukázal také na to, že novela zákona o médiích byla připravována za zavřenými dveřmi bez konzultace s odbornou nebo širokou veřejností. „Novináři ani jiní pracovníci médií, kteří zákon oprávněně kritizují, nebyli na žádné jednání pozváni. Samotná jednání probíhala netransparentně,“ stěžuje si na svých stránkách Svaz ukrajinských novinářů, který poukazuje na to, že svobodná média jsou jednou z hlavních věcí, které odlišují Ukrajinu od režimu diktátorského Ruska.

Ukrajina, jež se od loňského února brání ruské vojenské agresi, je rovněž pod tlakem ruské propagandy. Hledá proto cesty, jak se jí účinně bránit. Ukrajinští novináři nicméně argumentují, že v situaci, kdy je země v přímém ohrožení, potřebuje svobodná média víc než kdy jindy.