Článek
Melnyk v rozhovoru s novinářem Tilo Jungem pro jeho server Jung und Naiv (Mladý a naivní) popřel, že by existovaly důkazy o masovém vraždění Židů příznivci ukrajinského nacionalistického vůdce Stepana Bandery. „Bandera nebyl masový vrah Židů a Poláků,“ řekl.
Osobní účast Bandery na genocidě nebyla prokázána, pokračoval Melnyk. Bandera podle jeho slov také nebyl součástí holokaustu. Antisemitismus Bandery a jím vedené Organizace ukrajinských nacionalistů jsou součástí ruského podání dějin, uvedl Melnyk. Současně popřel, že by Bandera spolupracoval s německými národními socialisty.
Na novinářovu otázku týkající se masových vražd polských civilistů Melnyk řekl, že „takové masakry prováděli také Poláci“. Byla to podle Melnyka válka a „Poláci by teď chtěli tento příběh“ zpolitizovat. Novinář se snažil velvyslanci argumentovat historickými důkazy a mimo jiné citoval leták, který Bandera distribuoval a bylo na něm napsáno: „Moskvané, Poláci, Maďaři a Židé jsou vaši nepřátelé, zničte je!“ Melnyk to ale ignoroval.
Bandera byl ideologickým vůdcem radikálního křídla Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN). Nacionalističtí partyzáni ze západní Ukrajiny byli zodpovědní za etnicky motivované vyhánění roce 1943, při nichž byly zavražděny desítky tisíc polských civilistů. Vraždili také Židy a volyňské Čechy.
Melnyk se za „uraženou jitrnici“ omlouvat nebude
Melnykovy výroky nadzvedly polskou politickou reprezentaci a rozzuřily historiky. Náměstek šéfa polské diplomacie Marcin Przydacz řekl, že „takové výroky jsou nepřijatelné“. Ministr zahraničí Zbigniew Rau na Twitteru napsal, že kvůli Melnykovým výrokům falšujícím historii mluvil se svým ukrajinským kolegou Dmytrem Kulebou. Vzápětí Kyjev oznámil, že „názory Andrije Melnyka, které dal najevo v rozhovoru s německým novinářem, jsou jeho osobní a nemají nic společného se stanoviskem Kyjeva“.
Server Tagesschau připomněl, že Melnyk hned po nástupu do funkce ukrajinského velvyslance v roce 2015 položil květiny na Banderův hrob v Mnichově. Melnyk není na Ukrajině jediný, kdo Banderu obdivuje. Mnohými je oslavován jako národní hrdina za svůj boj za nezávislost na Sovětském svazu.
Stepan Bandera za druhé světové války jako vůdce ukrajinských nacionalistů vyhlásil samostatný ukrajinský stát a spoléhal na podporu německého wehrmachtu. Po válce prchl do Německa, kde ho v roce 1959 zavraždil agent sovětské tajné služby KGB.
Kissinger: Jsou tři východiska z téhle války. Západ nemusí prohrát
