Článek
V DNEŠNÍM DÍLE SE MIMO JINÉ DOZVÍTE:
- Je možné, aby Ukrajina přistoupila na kompromis? (0:26)
- Ukrajinské ztráty (3:00)
- Přichází pomoc ze Západu rychle? (7:15)
- Dodávky pohonných hmot ze zahraničí (9:20)
- Tlak na Rusko ze strany ostatních států (15:15)
- Otázka válečných reparací (17:25)
Politické rozhovory o tématech, která hýbou společenským děním. Vedou je pro vás naši političtí redaktoři.
Odebírejte podcast také na Spotify, Apple Podcasts či na platformě Podcasty.cz a zapněte si upozornění na nové díly.
Poslechněte si také naše další podcasty:
Jak dlouho si myslíte, vy osobně, že bude válka trvat?
Chápu vaši otázku, ale neřeknu vám přesné datum, kdy válka skončí, to neví nikdo. A kdybych tady říkal nějaké odhady, tak by to bylo tipování. Může skončit za několik měsíců, ale může trvat roky. To záleží na mnoha faktorech, na tom, jaká bude situace v samotném Rusku, jaká bude pomoc ze strany Západu Ukrajině.
Rusko má zřejmě zájem zapojit do agresivní války i vojáky z jiných zemí. Obáváte se nasazení běloruských jednotek?
Samozřejmě musíme počítat s možností, že se Bělorusko nějakým způsobem může zapojit. Už je válčící stranou, protože z běloruského území útočí Rusko na území Ukrajiny, jsou tam letiště, ze kterých vzlétají ruské stíhačky, jsou tam základny s ruskými raketami. Podle mezinárodního práva je už Bělorusko stranou konfliktu a už bojuje proti Ukrajině.
Ztracené lidské životy jsou nenahraditelné
Jestli samotná běloruská armáda zaútočí proti Ukrajině, nevíme. Doufáme, že se to nestane, protože nálady v běloruské společnosti jsou podle našich informací trošku jiné než v Rusku. Dokonce ne všichni běloruští vojáci jsou připraveni bojovat proti Ukrajincům, ale musíme být na to připraveni.
I na možnost, že by Moskva donutila některou z dalších zemí, jako Kazachstán, aby vyslala své vojáky na Ukrajinu?
Víme, že se o to Rusko snaží, ale zatím bezúspěšně. Zdá se, že Rusko nikdo vřele nepodporuje, i když nějaká verbální podpora v nějakých okolních zemí existuje. Je to ale vynucená podpora, protože všichni chápou, že Rusko je zločinec.
Může Ukrajina dlouhodobě zvládat velké ztráty, které válka přináší?
Tak ta otázka nestojí, otázka je, jestli dostane Ukrajina tu pomoc od Západu, kterou požaduje a kterou potřebuje. Jen v tomto případě bude obětí míň. Cena této války závisí nejen na odhodlanosti a profesionalitě ukrajinské armády, ale i na pomoci Západu, na kterou moc spoléháme. Kdyby Ukrajina dostala pomoc, kterou požaduje, netrvalo by dlouho, než by vyhnala okupanty. Jde o obranné i útočné zbraně, pomocí kterých bychom mohli osvobodit okupovaná území, moderní zbraně, které Západ, naši partneři v NATO a EU, mají. A jak říkal náš prezident, kdyby nám NATO poskytlo jedno procento zbraní, které mají, tak by to Ukrajině stačilo, aby zvítězila.
I se zahraniční pomocí ale podle prezidenta Volodymyra Zelenského denně umírá 60 až sto vojáků a čtyři sta je jich zraněno. To znamená, že každé dva tři dny přicházíte o jeden prapor.
To je strašná cena, kterou musíme platit za ruskou agresi.
Ale takové ztráty je obtížné nahrazovat.
Já pochybuji, že lze lidské životy nahradit. Jsou to nenahraditelné ztráty.
Ale na frontě jsou potřeba.
Co byste navrhoval?
Třeba nasadit zahraniční vojáky, ne zahraniční armády, ale kontraktory, soukromé ozbrojené síly, protože Rusko také používá soukromé žoldnéře z Wagnerovy skupiny. Neplánuje Ukrajina něco podobného?
To nevím, nejsem zástupce ministerstva obrany, abych vám na to odpověděl. Já jen vím, že na Ukrajině bojují zahraniční dobrovolníci.
Nebojíte se, že pomoc Západu bude s postupem času klesat?
Doufám, že se to nestane.
Zvítězíte i v případě, že by Západ zbraně neposkytl?
Ano, věříme, že zvítězíme. Záleží ale, za jakou cenu. Pokud nedostaneme zbraně, které potřebujeme, tak vítězství bude stát opravdu hodně lidských životů. Kdybychom teď dostali všechno, co potřebujeme, tak by to bylo mnohem rychlejší. A stálo by to méně obětí.
Ruské jednotky na Donbasu přece postupují. Je pro Ukrajinu přijatelný nějaký kompromis výměnou za příměří?
To záleží na tom, o jakém kompromisu mluvíme. Pokud by se měla Ukrajina vzdát své územní celistvosti, tak ty návrhy nejsou přijatelné. Ukrajina bude dělat vše, aby získala zpět území okupovaná Ruskem, aby vyhnala okupanty z našeho území.
Nehovořil jsem nyní o mírové dohodě, ale o příměří, kdy by nastalo přerušení palby a stažení na výchozí pozice, ale bez opuštění Krymu a té části Doněcké a Luhanské oblasti obsazené už před invazí.
My zatím nevidíme žádné náznaky, že by Rusko bylo připravené na jakékoli příměří.
Ovšem i na Západě se objevují volání po kompromisu, bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger navrhoval, abyste se vzdali Krymu a Doněcké a Luhanské oblasti. Jak to na vás působí?
Nejlépe na tyto tak zvané návrhy odpověděl náš prezident, který řekl, že Henry Kissinger žije stále v roce 1938. Náš cíl je jediný, získat zpět svoje území a vyhnat z něho okupanty. A je jedno, jakým způsobem toho dosáhneme.
Je pro Ukrajinu přijatelná vynucená neutralita, o které se hovořilo v Turecku na jednání ministrů zahraničí Ruska a Ukrajiny?
Ukrajina není neutrální zemí. V naší Ústavě máme napsáno, že naším cílem je získání členství v Evropské unii a NATO. Při jednáních se hovořilo o mnoha věcech, ale nebyl jsem tam ani já, ani vy, takže se musíme držet toho, co je napsáno v oficiálních dokumentech.
Bude Ukrajina schopná vyvážet obilí?
To je obrovský problém, který teď řešíme s našimi západními partnery, a doufám, že se nám podaří najít cestu, jak bychom mohli toto obilí bezpečně vyvážet.
Jak budete čelit tomu, že Rusko prodává obilí z obsazených území?
Ano, Rusko nám obilí krade, a to je další ze zločinů, které páchá tato zem, a jednáme se zeměmi, které se na tom nějak podílí. Doufám, že všechny země budou respektovat ukrajinské vlastnictví tohoto zboží a nebudou kupovat kradené obilí.
Ukrajina má i potíže se zásobováním palivy, které nepotřebuje jen armáda, ale také třeba farmáři a dopravní podniky.
Pohonné hmoty jsou velký problém pro Ukrajinu a máte pravdu, že je potřebujeme nejen pro armádu a naše zemědělce. Jednáme s našimi partnery po celém světě a jsme rádi, že během posledních týdnů se situace s dodávkami pohonných hmot v naší zemi zlepšuje. Samozřejmě že není ideální a stále jsou fronty na čerpacích stanicích. Doufáme, že během nejbližších týdnů budeme schopni deficit pohonných hmot odstranit.
Potíže ale máte i se solí.
To je pravda, Ukrajina měla dva nejdůležitější zdroje soli, jeden na Krymu a druhým byl velký podnik na Donbasu. Oba dva jsou teď pod ruskou okupací, ale doufáme, že to vyřešíme. Díkybohu máme partnery, kteří jsou připraveni pomoci.
Jak bude probíhat obnova škod, které zřejmě ještě nejsou plně známé a určitě překonávají roční HDP Ukrajiny?
Já vám teď neřeknu přesnou délku doby obnovy. Určitě to bude trvat roky, správně jste řekl, že škody zatím nemáme vyčísleny, a válka trvá, takže přibývají každým dnem. Určitě půjde o stovky miliard dolarů a Ukrajina to sama nezvládne. Proto spoléháme na pomoc našich partnerů. Už proběhlo několik dárcovských konferencí. Čekáme, že budou i další během českého předsednictví Evropské unie. Česká strana nám už přislíbila, že tomu bude věnovat velkou pozornost. Taky spoléháme na to, že každý stát si vybere nějaký region nebo město nebo infrastrukturní projekt, kterému bude poskytovat po nějaké období finanční a infrastrukturní podporu pro jeho obnovu.
Počítáte se reparacemi?
Určitě. Každá válka končí nějakým odškodněním, reparacemi. Samozřejmě to budou řešit mezinárodní soudy, ale podle mě je v tomto případě jasné, kdo je agresor, kdo je oběť, co Rusko udělalo. Tato válka běží v přímém přenosu. Všichni vidí on-line, kdo koho bombarduje, kdo koho ničí. Je to genocida v přímém přenosu. Myslím si, že pro mezinárodní vyšetřovatele nebude těžké vyhodnotit, kdo je viník, a reparace na Rusko uvalit.
Jak je ale prosadit? Rusko je stále permanentním členem Rady bezpečnosti OSN s právem veta.
Ano, a proto moc nespoléháme na Organizaci spojených národů a Radu bezpečnosti, neboť tyto orgány nejsou v tomto konkrétním případě účinné, protože zločinec sedí jako stálý zástupce v Radě bezpečnosti. Samozřejmě že tento zločinec bude blokovat všechno, aby se nedostal před soud. Ale existují i jiné soudy a jiné možnosti, jak pohnat (Rusko) k zodpovědnosti.
Myslíte si, že je dostatečný tlak na Rusko nejen ze Západu, ale třeba ze strany Indie nebo Číny? U některých to vypadá, že mlčky přihlížejí, nebo tiše podporují.
Určitě tlak není dostatečný, protože to, co udělalo Rusko, je nepředstavitelné ve 21. století. A každá země bez ohledu na to, jaké vztahy měla s Ruskem předtím, by je měla kardinálně přehodnotit, přerušit je, izolovat Rusko, uvalit na ně co nejtvrdší sankce, protože to, co udělalo Rusko, je zločin a jeho zločiny by se měly trestat. Stejně jako se trestají obyčejné zločiny, když někdo někoho zabije nebo někdo někomu něco ukradne, stejně tak by se měly trestat zločiny v mezinárodní politice, porušení mezinárodních úmluv. Doufáme, že takových zemí, které budou přistupovat na sankce proti Rusku, bude víc a že Rusko se ocitne v naprosté izolaci a jeho ekonomika bude zničena a přestane mít možnost vést válku proti Ukrajině.
Už nyní ale schvalování posledního šestého balíčku trvalo dlouho a Volodymyr Zelenskyj řekl, že je to nepřijatelné.
Čím rychlejší bude reakce Západu, tím to bude lepší pro všechny. A nemluvíme jen o šestém balíčku, měl by být i sedmý i osmý i devátý. Mělo by být tolik sankcí, kolik je zapotřebí, aby se Rusko ekonomicky i finančně zhroutilo a nemohlo vést válku proti Ukrajině. To je v zájmu všech zemí.