Článek
„Byl jsem si jist, že se domů už nikdy nevrátím,” řekl bývalý zajatec polskému listu Gazeta Wyborcza. Prý by se chtěl znovu vrátit na frontu. „Střílet se dá i levou rukou,” dodal.
Vasyl pochází ze vsi u polských hranic a studoval zemědělství ve Lvově, baště ukrajinského nacionalismu, odkud v listopadu odjel do Kyjeva, aby také demonstroval proti režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Jakmile na východě Ukrajiny vypukly boje se separatisty, přihlásil se do dobrovolnického praporu Ajdar.
V srpnu se Vasyl u Luhanska dostal do obklíčení a upadl do zajetí. Povstalci si všimli tetování a jeden popadl sekyru... Vasyl tvrdí, že o milost neprosil, i když si byl jist, že zemře. Lékaři, ke kterým ho nakonec zanesli, prý nemohli uvěřit, že ještě žije.
Vasyl v nemocnici v Luhansku strávil měsíc, než byl vyměněn za zajaté povstalce a vrátil se do rodných končin u Lvova. Čeká na protézu, na kterou se skládají příbuzní a kamarádi, a jako pravák se učí vše vykonávat levačkou. „Bohudíky, že mu usekli jen pravou ruku,” říká Vasylova matka. Jiní vůbec nevyvázli. Podle odhadu OSN na východě Ukrajiny bylo zabito přes 3660 lidí, dalších skoro 8800 utrpělo zranění.
Žadní svatoušci
Dobrovolnický prapor Ajdar má kontroverzní pověst. Mezinárodní organizace Amnesty International (AI) minulý měsíc vyzvala ukrajinskou vládu, aby zarazila a ztrestala řádění dobrovolníků, kteří se podle AI dopouštějí únosů, nezákonného věznění, špatného zacházení, loupeží, bití, vydírání a zřejmě i válečných zločinů. Dopouštějí se i rabování.
Prapor se podílel na dobytí města Ščaste a účastnil se i bojů u doněckého letiště. Zřejmě ne vždy se řídil rozkazy velení.