Ukrajinské novinářce nezbylo než ze země odjet, byla na ruské černé listině

„Před osmi lety Rusové sestavili černou listinu ukrajinských politiků, aktivistů, novinářů, herců, kohokoliv aktivního na Ukrajině, protože je to nepřítel Ruské federace,“ uvedla Koškinová.

„Nemohla bych jet do Ruska ani do Kazachstánu, ale nepředstavovalo to pro mě žádný problém, celou tu dobu jsem totiž neměla žádný zájem navštívit Rusko nebo Bělorusko,“ dodala. Situace se však změnila po invazi.

Původně přitom Koškinová chtěla po vypuknutí války na Ukrajině zůstat.

„Když začala válka, neplánovala jsem, že bych odjela. Ale řekli mi, že mám dvě možnosti. Buď zůstat v Kyjevě a odevzdat telefon, počítač a veškerá elektronická zařízení, z nichž by bylo možné zjistit, kde jsem, anebo odjet ze země,“ pokračovala novinářka.

Vysvětlila i důvod, proč jí úřady nařídily opustit Ukrajinu.

„Asi víte, že Putin měl plán během úvodních 72 hodin války – a součástí toho plánu bylo uvěznit aktivisty, politiky a novináře, kteří jsou na seznamu. O té doby jsem oficiálně věděla, že jsem na tom seznamu. Kdybych skončila v ruském vězení, byl by velký problém mě z něj dostat,“ přiznala.

„Pokud jsem chtěla dál pracovat jako novinářka, musela jsem odejít. Tak jsem vzala svou malou dceru, kočku a mámu a odjely jsme evakuačním vlakem do Lvova a pak do České republiky,“ dodala Koškinová.

Neodjely však hned, ale až tři týdny po zahájení invaze.

„Z Kyjeva jsme odjely v den, kdy byl první útok na základnu Javoriv (13. března – pozn. red.). Moje máma nechtěla odjet, chtěla zůstat v Kyjevě, ale po tom náletu mi řekla, že odjedeme. Pro ni to byl argument, že musíme zmizet z Ukrajiny,“ popsala novinářka.

V Praze pokračuje ve své práci, kterou jí paradoxně usnadňují zkušenosti z pandemie.

„Kvůli covidu jsme získali mnoho nových návyků, jedním z nich bylo pracovat z domu. Jsem 24 hodin na telefonu. A většina redakce taky není nyní v Kyjevě. Jsou on-line a mohou pracovat. Dnes už je možné dělat běžně interview on-line,“ těší Koškinovou.

Válka však zpravodajský server LB proměnila.

„Publikujeme články v ukrajinštině a v angličtině. Máme velkou anglickou mutaci, ruskou, kterou jsme udržovali od roku 2014, jsme ukončili. V Rusku jsme navíc zablokovaní, takže to bylo na nic,“ přiznala.

V České republice pracuje pro Centrum informačního odboje spadajícího pod Bezpečnostní centrum Evropských hodnot. Tam se věnuje především otázkám náboženství, které jsou u nás trochu přehlížené, ale i to je jedna z oblastí, prostřednictvím které probíhají boje.

„Ona to není jen otázka víry, ale taky politiky. Ukrajinská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu vydala 12. května prohlášení, kde uvádí, že válka propukla kvůli krokům vlády Petra Porošenka a Pravoslavné církve Ukrajiny,“ připomněla.

Za Porošenka se totiž Pravoslavná církev Ukrajiny oddělila od ruské a už nespadá pod Moskevský patriarchát, který tak ztratil na Ukrajině část svého vlivu.

„Je potřeba si uvědomit, že hlavy Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu jsou členy svatého synodu Ruské pravoslavné církve,“ zdůraznila Koškinová a dodala: „To je jako by ukrajinský ministr obrany byl současně na ruském ministerstvu obrany.“

Koškinová uvedla, že kvůli válce pozice ruské pravoslavné církve dále oslabuje, více než tři sta farností prý přešlo k Pravoslavné ukrajinské církvi.

„Ruská pravoslavná církev na Ukrajině je na ústupu a myslím si, že skončí.“

Vysvětlila také, proč se nestačí jen oddělit od Moskevského patriarchátu. „Pokud to udělají, budou nekanoničtí. Pokud by chtěli být kanoničtí, museli by se přidat k Pravoslavné církvi Ukrajiny.“

O odchodu rozhodují kněz a sami věřící z dané farnosti.

I biskupové Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu, kteří jsou proruští, podle ní mění názory.

„Třeba Agafangel Paškovský, který říkal, že se na Majdanu shromáždili všichni ďáblové, je nyní velmi proukrajinský. Odsuzuje válku, protože chápe, že pokud by to nedělal, přišel by o všechno. Není to náboženská otázka, je to o moci a penězích, pro ně to není o Bohu,“ přiznala Koškinová.

Novinářka také zmínila, že více než 400 řadových kněží Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu se už oficiálně obrátilo k nejvyššímu církevnímu soudu, aby odsoudil činy moskevského patriarchy Kirilla.

Jak upozornila, mohl by být zbaven i titulu patriarchy, což se stalo naposled v roce 1666.