Článek
Předák opoziční ukrajinské strany Udar Vitalij Kličko řekl proevropským demonstrantům na náměstí Nezávislosti v Ukrajině, že prezident zemi zradil: „Vzdal se ukrajinských národních zájmů, vzdal se nezávislosti. Janukovyč použil naši zemi jako zástavu. Podle našich zdrojů souhlasil s půjčkou od Ruska a v zástavu dal ukrajinské továrny, strategický průmysl, těžký průmysl, letectví a energetické podniky.“
Kličko tvrdí, že výměnou za zlevnění ruského plynu a za ruskou finanční podporu prezident slíbil Kremlu ukrajinské strategické podniky a tranzitní plynovodní systém.
Vyzval prezidenta, aby uspořádal předčasné volby, protože na setkání s opozicí Janukovyč uvedl, že se jich nebojí. Vyzval ho, ať to potvrdí. Také ho vyzval k férovému a čestnému souboji v ringu.
O zaprodání země mluvil i šéf nacionalistické strany Svoboda Oleh Ťanhybok, který uvedl, že prezident Rusku „zastavil všechny sektory“ ekonomiky a dodal: „Lidé, kteří dnes prodávají Ukrajinu za mrzkou kopejku, by měli odejít.”
Podrobnosti o dohodě s Moskvou přitom nejsou známé.
Rozsáhlá pomoc
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý při nabídce pomoci podlomené ukrajinské ekonomice slíbil snížit o třetinu cenu ruského plynu a slíbil podpořit napjatý ukrajinský rozpočet injekcí 15 miliard dolarů nákupem dluhopisů. Pomoc, kterou doprovází závazek široké hospodářské spolupráce v klíčových odvětvích, podle něj Moskva nabízí bez jakýchkoli podmínek.
Ruský prezident Vladimír Putin s ukrajinským protějškem Viktorem Janukovyčem
Dosavadní cena 400 dolarů za tisíc krychlových metrů plynu vyváženého na Ukrajinu se podle Putina sníží na 268,5 dolaru. Na vysokou cenu přistoupila bývalá premiérka Julija Tymošenková v roce 2009 v době plynové krize, kdy Gazprom přestal dodávat plyn do Evropy, protože Ukrajina jej odčerpávala a neplatila. Tymošenková za to byla odsouzena a je ve vězení.
Ruská centrální banka zároveň uvolní ze svých devizových rezerv 15 miliard dolarů pro nákup ukrajinských státních dluhopisů. Ruské úlevy jsou pro Janukovyče vítaným lékem na kritický stav ekonomiky, která je na pokraji krachu a bez vnějších injekcí by se příští rok neobešla.
Ukrajina potřebuje aktuálně cca 17 miliard dolarů na splácení svých půjček.
Kromě nové plynové dohody a příslibu finanční pomoci si Janukovyč z Moskvy odvezl 14 dalších hospodářských smluv. Ruské a ukrajinské podniky podle Putina napříště vytvoří ”semknutý hospodářský komplex” a budou aktivně spolupracovat na ukrajinských a ruských trzích. Vývoz ukrajinské produkce do Ruska se prý může zvýšit až několikanásobně, ukrajinské podniky získají nové zakázky a vzniknou nová pracovní místa.
Ukrajina je závislá na ruském plynu a 75 procent vývozu ukrajinského průmyslu míří do Ruska.
Celní unie s Ruskem nevznikla
Podle Janukovyče bylo jednání v Kremlu „absolutně konstruktivní a věcné”. O případném vstupu Ukrajiny do euroasijské celní unie budované Moskvou se podle něj nehovořilo. Celní unie je trnem v oku ukrajinské opozice, která ji považuje za politickou past hrozící definitivním uvržením Ukrajiny do ruského područí.
Dolarové dluhopisy ukrajinské vlády na mezinárodních trzích po oznámení moskevských ujednání výrazně zpevnily a zaznamenaly nejvyšší jednodenní růst od svého uvedení na počátku letošního roku.
Kritika dohody z USA a Německa
Německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že Rusko nemůže zabránit tomu, aby se Kyjev díval na Západ. Staronový německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier označil za „skandální”, jak Rusko využívá tíživé hospodářské situace Ukrajiny, aby zmařilo podpis ukrajinské asociační dohody s Evropskou unií. Steinmeier ale kritizoval také EU, která podle něj podcenila rozpolcenost a slabost Ukrajiny i její hospodářské potíže.
Podle mluvčího Bílého domu ruská výpomoc v objemu 15 miliard dolarů neřeší obavy desetitisíců Ukrajinců, kteří protestují v kyjevských ulicích proti zastavení integrace s Evropou.