Článek
Mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová řekla, že tvrzení šéfa Zakarpatské oblasti je dezinformace.
Zprávu popřelo na svých stránkách i české velvyslanectví na Ukrajině: „Velvyslanectví ČR v Ukrajině se důrazně ohrazuje proti spekulacím, které se v posledních dnech objevily v ukrajinských médiích a které převzali i někteří oficiální představitelé Ukrajiny, o tom, že by ČR měla v úmyslu plošně 'rozdávat občanství bývalým občanům Československa z dnešní Zakarpatské oblasti'. Jedná se o ničím nepodložené a nepravdivé spekulace, které vycházejí ze zcela mylných informací o projednávaném návrhu novelizace zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky.”
Ambasáda upozornila, že jak ve stávajícím znění, tak v navrhované novelizaci je výslovně uvedeno, že se „nabytí státního občanství zjednodušeným způsobem (tzv. prohlášením) nemůže týkat současných obyvatel bývalé Podkarpatské Rusi”.
Dáme jim občanství, říkají si prý Češi
Velvyslanectví tím reagovalo na Moskalovo úterní vyjádření v televizi, kde řekl: „V Česku už nastolují otázku poskytnutí občanství bývalým občanům Československa v Zakarpatí.“ Podle něj si v České republice říkají: „Proč bychom (obyvatelům) Zakarpatí nedali dvojí občanství, bylo to přece jen naše území.”
Moskal připomněl, že region byl do roku 1939 jako Podkarpatská Ukrajina součástí Československa, poté byl obsazen Maďarskem a po válce připojen k Sovětskému svazu. Po nástupu sovětské moci si podle Moskala mnozí obyvatelé oblasti ponechali československé a maďarské pasy.
Spory s Maďarskem
Moskal s fámou přišel v době, kdy se hovořilo o udělování maďarského občanství příslušníkům maďarské menšiny v Zakarpatí. Kyjev se minulý týden ohradil proti údajnému rozdávání maďarských pasů na konzulátu v zakarpatském městě Berehove, které je centrem maďarské menšiny v Zakarpatské oblasti.
Ministr zahraničí Pavlo Klimkin pohrozil, že Ukrajina kvůli vydávání maďarských pasů berehovského konzula vyhostí. O problému prý chce mluvit na nynější schůzi Valného shromáždění OSN s maďarským kolegou Péterem Szijjártóem.
Maďarská menšina na Ukrajině si stěžuje na jazykovou a kulturní diskriminaci ze strany ukrajinských úřadů, která vyvrcholila schválením zákona posilujícího roli ukrajinského jazyka na základních školách. Proti tomuto zákonu, jehož platnost byla odložena, se ohradilo i Polsko a Rumunsko.
Budapešť už v roce 2011 umožnila krajanům v cizině získat ve zjednodušeném řízení na základě etnického původu a znalosti maďarštiny maďarské občanství, aniž mají trvalý pobyt v Maďarsku. Ukrajina dvojí občanství neumožňuje a umožnit ani nehodlá kvůli separatistům na Donbasu, což zase dělá problémy smíšeným manželstvím. A právě v tamní Luhanské oblasti, jejíž část ovládají separatisté podporovaní Ruskem, působil Moskal jako gubernátor v letech 2005 a 2006 a znovu v letech 2014 a 2015. Tehdy velmi detailně informoval o aktivitách separatistů.
Předvolební kampaň
Národnostní otázky jsou na Ukrajině velmi vyhrocené, protože Ukrajinci byli dlouho ostrakizováni Rusy a nemohli používat svůj rodný jazyk. V reakci na to kladou silný důraz na výlučné postavení ukrajinštiny i v oblastech, kde jsou silné jinojazyčné menšiny.
Národnostní otázky také nabývají na významu před nadcházejícími prezidentskými volbami v březnu příštího roku. Většina stávajících stran má malou podporu. I nyní nejsilnější kandidátka Julija Tymošenková z Baťkivščiny (Otčina), jejímž členem je i Moskal, by získala jen 14 procent hlasů, zatímco současný prezident Petro Porošenko pouze polovinu. Na jazykové a národnostní otázce se pokoušejí získávat body vysloveně nacionalistické strany a Baťkivščina by v nejistých volbách nerada přišla o hlasy nacionalistických voličů. Mohlo by se stát, že by vyhrál nějaký nečekaný kandidát. Lidé důvěřují zpěvákovy lvovské skupiny Okean Elzy Svjatoslavovi Vakarčukovi.