Článek
Eurokomisař pro otázky rozšíření Unie Štefan Füle navrhl, aby vzhledem k současné situaci Ukrajina vstoupila do EU. „Jestliže chceme vážně změnit tu část postižené východní Evropy, musíme použít ty nejsilnější politické nástroje, které máme v EU – tedy její rozšíření. To má bezprecedentní efektivní stabilizující moc,“ řekl Füle v rozhovoru pro list Die Welt.
Kyjev nemíří do NATO
„Otázka připojení k NATO není na pořadu dne,” zdůraznil Jaceňuk.
Za vlády bývalého prezidenta Viktora Janukovyče Ukrajina členství v NATO oficiálně odmítala, přestože se řady aliančních vojenských programů aktivně účastnila. Po převratu se v ukrajinském parlamentu začaly ozývat hlasy pro členství v NATO a skupina poslanců už příslušný návrh zaregistrovala k projednání ve sněmovně.
Rusko ale vstup Ukrajiny do NATO považuje za své ohrožení a vždy mu tvrdě oponovalo.
Ukrajina zatím posiluje vlastní síly, mobilizovala 40 tisíc záloh, aby doplnila stavy. Polovina mobilizovaných se stane členy nově utvářené národní gardy. [celá zpráva]
BEZ KOMENTÁŘE: Dobrovolníci trénují, aby mohli posílit řady Ukrajinské národní gardyVideo: Reuters
Jaceňuk také oznámil, že se vláda zasadí o odzbrojení všech militantních skupin ”bez ohledu na jejich cíle”. Odzbrojení radikálů bylo další podmínkou Moskvy v pětibodovém plánu, který počítal i se zavedením ruštiny jako druhého státního jazyka nebo s federalizací Ukrajiny. [celá zpráva]
Ne federalizaci
Jaceňuk se vyjádřil i těmto plánům Moskvy. Zdůraznil, že rámcem pro decentralizaci státní správy musí být "jednotná a unitární Ukrajina". Odmítl tak návrhy na federalizaci země, které prosazuje Rusko.
Zmínil, že parlamentem schválené zrušení zákona o regionálních jazycích nevstoupilo v platnost, protože je nepodepsal úřadující prezident Oleksandr Turčynov. Jazykový zákon přijatý za Janukovyče ale není tak radikální jako ruský požadavek na dvojjazyčnou Ukrajinu. Stanovuje, že v regionech, kde žije alespoň desetina obyvatel některé z národnostních menšin, je vedle ukrajinštiny úřední řečí i daný regionální jazyk.