Ukrajina v tom nezůstane sama, ujistil Pavel

(od našeho zvláštního zpravodaje)

„Summit ukázal, že Aliance udělá přesně opak toho, co očekával ruský prezident Putin, a sice, že nebude schopná společně reagovat, rozhodnout se a shodnout na základních věcech. Pokud prezident Putin počítal s tím, že podpora Aliance Ukrajině začne vadnout, tak tento kalkul nevyšel,“ prohlásil Pavel s tím, že jakmile dojde na splnění podmínek nutných k přijetí, bude Ukrajina přijata za člena.

„Ukrajinu se podařilo ujistit v jejích očekáváních, že v tom nezůstane sama a že jí budou ostatní státy pomáhat, a to velice výrazně,“ dodal. Později podle ČTK v angličtině dodal, že očekávání Kyjeva byla „pravděpodobně moc vysoká a příliš neodrážela realitu“.

Prezident shrnul, že členské státy se shodly na dlouhodobých zárukách pro Ukrajinu „jak z hlediska materiálního, finančního, tak i bezpečnostního, a to v několika rovinách“.

Lídři aliančních zemí se shodli na vytvoření nového finančního balíku pomoci s výhledem až na deset let. Plán se bude teprve podrobně rozpracovávat. Základem ale má být závazek odvádět na obranu nejméně dvě procenta HDP s cílem výdaje ještě navýšit. „Do toho balíku zatím nebyly napevno alokovány prostředky, ale řada zemí už potvrdila, že je poskytne, včetně České republiky,“ potvrdil prezident.

Pavel ocenil, že se všechny členské státy shodly na tom, že „budou Ukrajinu podporovat po nezbytně nutnou dobu, než sama rozhodne, že došlo k naplnění cílů a bude připravena k zahájení diplomatických jednání“.

Summit se ve středu zabýval i situací v Tichomoří. Hlavním tématem se stala Čína jako bezpečnostní výzva. „Je zřejmé, že Čína má jiný soubor hodnot, než mají demokratické země, a jiné strategické zájmy, které s těmi našimi nejsou kompatibilní,“ prohlásil Pavel.

Podle něj Čína dává najevo, že usiluje o změnu mezinárodního řádu. Upozornil, že se Peking chová asertivně, někdy až agresivně, k čemuž využívá i svou ekonomickou sílu.

NATO chce Čínu za partnera, čehož ale dosáhne jedině vzájemností. „Protože pokud se necháme rozdělit, tak Čína si nastaví režim tak, jak to bude vyhovovat jí,“ uzavřel prezident.

Prezident Pavel ve středu na okraj summitu také zasedl k dvoustranným rozhovorům s předsedy vlád Norska a Japonska Jonasem Gahr Storem a Fumiem Kišidou. Kromě Ukrajiny, Ruska a Číny se dotkli otázek energetické bezpečnosti, strategické nezávislosti i technologické spolupráce.

„Jedním z témat byla i česká kandidatura na nestálé členství v Radě bezpečnosti OSN,“ sdělila po setkání s norským premiérem mluvčí Hradu Markéta Řeháková.

Ministr zahraničí Jan Lipavský už dříve oznámil, že se Česko bude o dvouletou pozici ucházet v roce 2031. Rada bezpečnosti má patnáct členů. USA, Čína, Rusko, Francie a Velká Británie jsou stálí členové, zbylých deset členů se střídá. Česko naposledy v radě zasedalo v letech 1994 a 1995. V roce 2007 kandidovalo neúspěšně.