Článek
Analytici projektu OSINT podle portálu Militarnyj uvedli, že ukrajinské síly v noci na pondělí zaútočily raketami ATACMS na ruské letiště Kursk-Vostočnyj, kde sídlí část ruského taktického letectva, a nedalekou základnu Chalino. Cílem úderu byla stojánka bojových strojů, informoval na telegramu server Kiberborošno.
Web Ukrajinska pravda uvedl, že úder balistickými raketami potvrdilo i několik ruských vojenských blogerů. Podle nich na letiště letělo celkem osm střel, ruská protivzdušná obrana jich zaměřila sedm, ale není jasné, zda je dokázala sestřelit. Analytici OSINT zaznamenali detonaci submunice dvou střel s kazetovými hlavicemi.
Střely ATACMS byly údajně použity také o den dříve, kdy ukrajinské síly zasáhly radarovou stanici protivzdušného systému S-400 v Kurské oblasti. Bez ní je protiraketový systém „slepý“.
Podle magazínu Forbes jsou taktické balistické střely ATACMS zřejmě to nejlepší z munice americké výroby, co Ukrajinci mají. Při jejich použití se ale nejspíš musí krotit. Je totiž možné, že dostali jen dvě dodávky střel vyrobených v 90. letech minulého století – jednu na konci roku 2023 a druhou letos v březnu. Dohromady mohly podle magazínu obsahovat zhruba pět desítek raket ATACMS.
Čekání na nové střely
Dosluhující americký prezident Joe Biden může na Ukrajinu přesunut přebytečné zbraně za miliardy dolarů a jeho administrativa slíbila, že to do lednového nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu udělá.
Střely ATACMS
ATACMS (Army TACtical Missile System) je série amerických taktických balistických střel s doletem až 300 kilometrů.
Jsou odpalované z mobilního prostředku (vozidla) a určené k ničení pozemních cílů.
Nesou každá jednu hlavici s konvenční náplní.
Ukrajina pravděpodobně disponuje M39A1 Block IA ATACMS, které jsou částečně naváděny pomocí globálního polohového systému a mají dosah 70 až 300 kilometrů.
Tato verze střel ATACMS byla poprvé použita v roce 1991 během války v Perském zálivu.
Raketa váží kolem 1600 kilogramů a je čtyři metry dlouhá.
Je možné je odpalovat z mobilních raketometů MLRS nebo HIMARS.
Ukrajinská armáda má zřejmě také k dispozici také modernější verzí M57 ATACMS, která byla poprvé použita v roce 2004.
V rámci těchto přesunů by Ukrajina mohla získat podle Forbesu slušné množství střel ATACMS, i když každá z nich v době výroby stála zhruba milion dolarů (v současné době 24,1 milionu korun). Americká armáda se ale určitě nezbaví všech zásob: v současnosti počítá se stovkami zmíněných balistických raket. A dokud nebude mít k dispozici špičkovou náhradu, novou moderní střelu Precision Strike Missile, střely ATACMS si ve výzbroji v potřebném množství zachová.
Lavrov: Západ chce nasazením ATACMS eskalovat konflikt
Kyjev by tak mohl své ATACMS šetřit na nejcennější cíle, kde je šance na dominový efekt. Koncentrované použití raket dlouhého doletu proti vybraným cílům totiž může způsobit v místě výrazné škody a tím otevřít „příležitosti“ v ruské obraně, vysvětlil Jack Watling z obranného a bezpečnostního think-tanku The Royal United Services Institute (RUSI).
Bombardování muničního skladu v Brjansku, první místo v hloubi ruského území, kde Ukrajinci ATACMS použili, je podle Watlinga nejspíš dobrým příkladem účinného náletu. „Mohlo by přiškrtit dodávky munice ruským a severokorejským jednotkám v Kurské oblasti a snížit jejich palebnou sílu,“ uvedl expert. „Otázka ale je, zda je ukrajinská armáda schopna vzniklou ‚trhlinu‘ využít,“ uzavřel Watling.