Hlavní obsah

Ukrajina neuspěla s žádostí o reparace za ruskou podporu separatistů a počínání na Krymu

Mezinárodní soudní dvůr OSN v Haagu (ICJ) ve středu odmítl řadu ukrajinských stížností souvisejících s ruskou podporou separatistů na východě Ukrajiny a s postupem Rusů vůči Ukrajincům a Tatarům na anektovaném Krymu. Nevyhověl například žádosti o reparace od Ruska za útoky připisované proruským separatistům.

Foto: Piroschka Van De Wouw, Reuters

Šéfka Mezinárodního soudního dvora OSN (ICJ) Joan Donoghueová (druhá zprava) během středečním jednání.

Článek

Tribunál ale uznal, že Moskva v souvislosti s konfliktem na východě Ukrajiny, který vypukl v roce 2014, porušila části dohod proti financování terorismu a rasové diskriminaci.

Reparace požadovali Ukrajinci podle agentury AP za útoky v regionu včetně sestřelení letu MH17 v létě 2014, za které nizozemský soud připsal odpovědnost separatistům.

Šéf ruských vyšetřovatelů hrozí soudcům z Haagu. A sní o „východním“ tribunálu

Zahraniční

ICJ sice dříve konstatoval, že Rusko mělo nad separatistickými silami „celkovou kontrolu“, ve verdiktu zveřejněném ve středu ale uvádí, že dodávky zbraní a jiného vybavení těmto silám nepředstavují financování terorismu podle kritérií v úmluvě OSN.

Foto: Piroschka Van De Wouw, Reuters

Ukrajinská delegace u Mezinárodního soudního dvora OSN (ICJ) v čele s generální ředitelkou ukrajinského ministerstva zahraničí pro mezinárodní právo Oksanou Zolotarjovovou

Podle Ukrajiny se Rusko v souvislosti s konfliktem, který na Donbase začal v roce 2014, také provinilo vůči dohodám proti financování terorismu a rasové diskriminaci.

Obvinění se týkají vyzbrojování proruských skupin a rusifikace poloostrova Krym, kde po anexi dramaticky klesly zápisy žáků na vyučování v ukrajinštině.

Vrchní soud OSN podle stanice Deutsche Welle dospěl k závěru, že Rusko porušilo antidiskriminační dohodu, když nedostatečně chránilo vzdělávání v ukrajinském jazyce.

Odmítl však další tvrzení Kyjeva, podle kterého se Rusko snaží vymazat kulturu etnických Tatarů a Ukrajinců na Krymu.

Moskva při úvodních projevech loni v červnu veškerá ukrajinská obvinění odmítla a podle agentury TASS je označila za „nehorázné lži“.

Foto: Piroschka Van De Wouw, Reuters

Ruská delegace u Mezinárodního soudního dvora OSN v čele s velvyslancem Gennadijem Kuzminem a právníkem Kirillem Udovičenkem.

Kyjev tehdy u soudu označil Rusko za teroristický stát a uvedl, že Moskva na východě Ukrajiny financovala „kampaň zastrašování a teroru“.

Středeční rozhodnutí ICJ je prvním z dvojice očekáváných stanovisek soudu OSN k deset let trvajícímu konfliktu na Ukrajině, který před dvěma lety po ruském vpádu přerostl ve válku.

V pátek by se ISJ měl vyjádřit k žalobě Ukrajiny proti ruskému porušení úmluvy o genocidě, kterou Kyjev podal v únoru 2022, bezprostředně po ruském vpádu.

Ukrajina se na haagský tribunál tehdy obrátila i kvůli ruskému útoku jako takovému. ICJ záhy Rusku nařídil okamžité zastavení jeho válečných operací.

Moskva to ale ignorovala. Rozhodnutí tribunálu jsou sice právně závazná, ICJ ale nedisponuje žádnými mechanismy, aby je mohl vymáhat.

Ukrajina Rusko žaluje u mezinárodního tribunálu v Haagu

Válka na Ukrajině

Výběr článků

Načítám