Hlavní obsah

Ukrajina krvácí čím dál víc. Denně přichází až o tisíc vojáků

Washington

V bojích je každý den zraněno a zabito až tisíc ukrajinských vojáků, řekl ve středu serveru Axios poradce ukrajinského prezidenta David Arachamija. Dosud se uvádělo nanejvýš dvě stě padlých za den. Arachamija současně vede jednání s Ruskem a USA a je v čele ukrajinské delegace lobbující za zvýšení dodávek zbraní.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Ukrajinští vojáci v bojové linii v Doněcké oblasti jsou opatrní, ale optimističtíVideo: Reuters

Článek

Podle Arachamiji mobilizovala Ukrajina milion mužů a může povolat do zbraně ještě další dva miliony. Může tedy dál bránit Donbas, který se Rusové pokoušejí dobýt. A pomalu tam postupují.

Předseda amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley potvrdil, že Rusko způsobuje Ukrajině obrovské ztráty, ale dodal, že Ukrajinci bojují efektivně.

Foto: Efrem Lukatsky, ČTK/AP

Ukrajinský voják instaluje protitankovou minu DM22 darovanou Německem

O obětech řekl, že je těžké je odhadovat, ale dodal, že stovka zabitých Ukrajinců denně a tři sta zraněných za den odpovídaly mantinelům, v nichž se pohybují armádní odhady. K aktuálním počtům se nevyjádřil.

Ukrajina ztrácí denně 100 až 200 vojáků, docházejí jí granáty

Evropa

Arachamija dodal, že hlavním problémem je nedostatek zbraní pro „jeden z největších bojů 21. století“.

„Máme vycvičené lidi k útoku a protiútoku, ale potřebujeme na to zbraně,“ zmínil u kulatého stolu pořádaného německou Marshallovou nadací.

Spolu s dalšími členy delegace podotkl, že z balíčku pomoci, který podepsal americký prezident Joe Biden v květnu, přicházejí zbraně jen velmi pomalu.

Stěžoval si, že německá vláda se zdráhá schvalovat vývozní licence na zbraně na Ukrajinu a že další evropské země se soustředí spíše na doplňování výzbroje vlastních jednotek, než aby posílaly zbraně na Ukrajinu.

Pro jednání není vhodná doba

Arachamija zmínil, že ruský postup dostává Ukrajince do složité pozice při případných dalších jednáních.

„Naše vyjednávací pozice je aktuálně slabá, takže v této pozici nechceme usednout k jednacímu stolu. Potřebujeme nějaký zvrat,“ dodal.

Zdůraznil, že po odhalení masakrů v Buči a Mariupolu panuje na Ukrajině nechuť jednat s Ruskem.

Uvedl, že i když jednání zamrzla, on a jeho tým mluví s Rusy „jednou až dvakrát týdně, i když si obě strany jasně uvědomují, že právě teď není místo pro jednání“.

Připustil, že by jednání měla vyústit v nějaký kompromis.

Kdo říká, že za dva roky bude na mapě nějaká Ukrajina? útočí Medvěděv

Evropa

Arachamija také upozornil, že sankce sice izolovaly Rusko, ale Moskva je plně pocítí až za tři nebo čtyři roky. „Otázkou je, jestli tu budeme i my za tři nebo čtyři roky, abychom si to užili,“ doplnil.

Jeho vyjádření přišlo poté, co bývalý ruský prezident Dmitrij Medvěděv položil řečnickou otázku, jestli bude Ukrajina vůbec na mapě světa ještě za dva roky.

Výběr článků

Načítám