Článek
Pořadatelé akce však tuto demonstraci síly označili za oslavu prvního výročí založení občanského hnutí, které chce jen pomáhat udržovat v zemi pořádek. Proto se prý semkli v oddílu navazujícím na aktivity militantního praporu Azov. Ten se hlásil k radikální ultrapravici a používal nacistickou symboliku.
Už vystrkují růžky
„Je nás hodně. Nebojíme se použít sílu, abychom nastolili v ulicích ukrajinský pořádek,“ napsali organizátoři pochodu na své webové stránce. Na tiskové konferenci pak předáci vysvětlovali, že jen usilují o zajištění bezpečnosti.
„Všichni vidíme, co se děje. Kriminalita je v zemi v takovém rozsahu, že lidé už nemohou klidně chodit po ulici,“ citoval rozhlas Hlas Ameriky jednoho z vůdců Ihora Bobera. Podle BBC aktivisté slibují, že „používat sílu“ budou jen v rámci zákona a za asistence policie.
Demonstrace v ulicích Kyjeva
Mezi příslušníky organizace nechybějí bývalí bojovníci dobrovolnických praporů, kteří se po návratu z bojů nedokázali začlenit do vojenských a bezpečnostních struk tur. Hlásí se do ní prý také „vlastenecky smýšlející mládež“ a občané, „kterým není lhostejný pořádek v zemi“. Tvrdí, že jsou zastánci zdravého způsobu života a chtějí tak bojovat i proti rozmachu narkomanie či alkoholismu.
Hned po ceremonii v Kyjevě se přitom odehrálo několik incidentů za účasti aktivistů Národních družin, při nichž se „pomocné stráže“ střetly s policií – a místo deklarované spolupráce se s muži zákona porvali. Ukázalo se totiž, že mají vlastní představu „nastolování pořádku“.
Ve městě Kremenčuh například svévolně zbořili ohradu kolem stavby, která podle nich nemá co dělat ve městě, a policisty, kteří se jim snažili v demolici zabránit, zbili. Poslance ve městě Černivci pak donutili násilím schválit oblastní rozpočet.
Tajemní družníci
Čtyři roky poté, co se Ukrajina vzpamatovává z hrůzného krveprolití v centru metropole, kde byla za dosud nejasných okolností postřílena asi stovka lidí, sleduje veřejnost militantní projevy s obavami.
„Kdopak jsou tito nacionalisté, kteří rozbouřili sociální sítě a vyhrožují použitím síly. Kdo jsou ti lidé v maskáčích, za co a s kým chtějí bojovat?“ ptali se reportéři televize TSN poté, co tajemná „družyna“ skládala v centru města přísahu věrnosti Ukrajině a pak uspořádala jakýsi rituál s hořícími pochodněmi v kyjevské pevnosti za skandování hesel „Sláva Ukrajině!“ a „Smrt nepřátelům!“.
Ukrajinci teď chtějí hlavně klid.
Podle TSN je jakýmsi duchovním vůdcem družin Andrij Bileckyj, zakladatel pluku Azov, nyní poslanec ukrajinského parlamentu, jenž proslul radikálními nacionalistickými projevy.
Experti zdůrazňují, že na Ukrajině působí řada skupin hlásících se k militantnímu „nastolování pořádku“.
„Už jsme to viděli. Skupiny lidí při veřejných akcích útočí na etnické, náboženské či sexuální menšiny,“ řekl Matthew Schaaf z nevládní organizace pro obranu lidských práv Dům svobody.
Podle něj tito lidé nenesou na Ukrajině žádnou odpovědnost za použití násilí. „Tvrdí, že zákon berou do svých rukou, avšak není jasné, co podniknou,“ zdůraznil s tím, že „militantní rétorika se může rychle změnit na skutečné násilí“.
Pod taktovkou ministra vnitra?
Podle politologa Antona Šechovcova z rakouského Ústavu pro humanitární vědy ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov přímo zasloužil o zvelebování neonacistických hnutí a otevřeně podporuje ultrapravicová uskupení.
Podle některých spekulací si dokonce vytváří jakousi „soukromou armádu“, která by se potenciálně mohla využít pro „nový převrat“.
Avakov ovšem odmítá obvinění, že kolem sebe soustřeďuje „alternativní síly“.
„Jen stát má na Ukrajině monopol na použití síly. Tu představují Národní garda, Národní policie a ozbrojené síly. Veškeré paramilitantní útvary, jež se předvádějí v ulicích, jsou nezákonné,“ řekl. Podle zástupců ministerstva vnitra jde jen o soupeření mezi nacionalistickými skupinami, které však v zemi nemají prakticky žádný vliv.
Média přitom poukazují na to, že zatímco ukrajinské úřady tvrdí, že obavy z nacionalistů jsou jen výmyslem ruské propagandy, aktivity militantních organizací jí přímo nahrávají.