Ubodaný londýnský policista tradičně nebyl ozbrojený, nezměnily to ani dřívější atentáty

Atentátník se svým autem s pohonem všech čtyř kol nejprve srazil několik lidí na Westminsterském mostě, pak narazil do plotu u parlamentu, načež se snažil vniknout do sídla zákonodárného sboru.

Palmera, který sloužil u policie 15 let, kam přešel od dělostřelců, napadl útočník nožem. Příslušník ochranky parlamentu nebyl ozbrojen. Zbraň měli až jeho kolegové, kteří následně útočníka zneškodnili [celá zpráva].

Zbraně nenosí většina britských policistů a nic se na tom nezměnilo ani po atentátech v londýnském metru z léta 2005, při nichž zemřelo přes padesát lidí.

Po středečním útoku byla zvýšena bezpečnostní opatření u parlamentu, o dalších opatřeních by mohla rozhodnout bezpečnostní rada.

„Uskuteční se krizové zasedání. Budeme získávat informace, co dalšího je potřeba udělat, a budeme reagovat, ale ne okamžitě. Zjistíme, co se stalo, a podle toho se rozhodneme,“ uvedl tajemník předsedy Dolní sněmovny Lindsay Hoyle.

Dodal, že rozhodnutí musí být schváleno oběma komorami parlamentu.

Nedá se však očekávat, že by britští policisté začali ve službě běžně nosit zbraně. I když už loni oznámil londýnský starosta Sadiq Khan, že se počet ozbrojených policistů ve městě zvýší o šest set, pořád platí, že většina – 92 procent – jich zbraň nenosí.

Pro navýšení počtu ozbrojených policistů z 2200 na 2800 se rozhodl velitel londýnské policie Bernard Hogan-Howese po útocích v Paříži.

Důvodem bylo, že tato čísla předtím klesala. V celé Anglii a ve Walesu sloužilo v roce 2014 jen 5875 ozbrojených policistů, což představovalo pět procent sboru. V roce 2008 bylo ozbrojených příslušníků sboru 7000.

V Británii ovšem panuje přesvědčení, že policisté nemají být ozbrojeni, protože zasahují vůči neozbrojeným civilistům.

Ozbrojené jsou pouze speciální jednotky, jako je ta protiteroristická nebo ta, která chrání velvyslanectví. Ozbrojení policisté se objevují i na citlivých místech, jako jsou letiště či nádraží.

V anketě mezi policisty provedené Policejní federací v roce 2006 – tedy nedlouho po teroristických útocích v londýnských dopravních prostředcích – odpovědělo negativně na dotaz, zda by chtěli nosit zbraň, 47 328 policistů, tedy 82 procent.

Více než polovina z nich přitom tehdy přiznala, že v posledních třech letech byly jejich životy ve vážném nebezpečí.

K záporné odpovědi zřejmě přispěl i případ elektrikáře Charlese de Menezese, který byl zastřelen v roce 2005 v metru den po atentátech. Policisté v civilu si mysleli, že jde o sebevražedného atentátníka, který má u sebe výbušninu, a zastřelili ho. [celá zpráva]

List The Guardian loni zmínil, že smrt de Menezese je varovnou připomínkou pro všechny ozbrojené policisty, že je těžké se v kritickém okamžiku správně rozhodnout.

I přes rizika, která to nese, má britský přístup i své přednosti, uvedl také The Guardian. Třeba v USA, kde žije 319 miliónů lidí, je ročně zastřeleno policisty na 1000 lidí a zemře asi stovka policistů. V 64miliónové Británii zahynuli při policejních zásazích tři lidé za deset let. Ve službě bylo zastřeleno pět policistů.

I středeční zásah, kdy policisté nakonec útočníka zastřelili, byl zcela výjimečný. Například v roce 2014 speciální ozbrojené jednotky střílely jen dvakrát z 14 800 případů, kdy byli nasazeni ozbrojení policisté. Většinou příslušníci sboru použili jen tasery.