Článek
Vrak byl nalezen letos 30. června v hloubce 490 metrů dvacet kilometrů jihovýchodně od přístavu Kristiansand, který pomohl dobývat. Vrak lodi se objevil už na sonaru v dubnu 2017, tehdy ale ještě nebyl identifikován.
Křižník Karslruhe byl postaven jako druhý křižník třídy Königsberg. Kýl byl založen v červnu 1926, na vodu byla loď, vyzbrojená devíti hlavními děly ráže 150 mm, spuštěna o rok později a do výzbroje byla zařazena v listopadu 1929. Během občanské války ve Španělsku pomáhala několik měsíců prosazovat námořní blokádu Španělska. Pak loď prodělala modernizaci. Ta sice byla dokončena, ale 9. dubna 1940 ještě nebyla připravena pro vedení válečných operací. Proto nebyla začleněna do hlavní skupiny lodí, která zaútočila při operaci Wesserübung na Oslo.
Úkolem křižníku Karlsruhe bylo obsadit přístav Kristiansand. Doprovázelo ho několik torpédových a rychlých člunů. Plavbu fjordem komplikovala hustá mlha. Flotila byla navíc ostřelována z pobřežních děl. Přesto se křižníku podařilo doplout k přístavu a ostřelovat ho dvě hodiny, než zase padla mlha. Palba byla tak účinná, že se posádka přístavu zmocnila o hodinu později a mohla se v něm vylodit nacistická armáda.
Křížník Karlsruhe na dobové pohlednici z třicátých let
Cestou zpátky ji doprovázely torpédové čluny, to však nepomohlo. Za ústím fjordu čekala britská ponorka HMS Truant. Když její posádka spatřila německé lodě, vypálila salvu torpéd. Křižník se jim snažil vyhnout, kličkoval, ale dvě z nich loď přesto zasáhla. Děrami v trupu se do lodi valila voda, která vyřadila z provozu motory i generátory. Bez elektřiny nefungovala většina pump. Kapitán Friedrich Rieve dal dvě hodiny po útoku rozkaz loď opustit. Poškozený křižník pak dorazil torpédový člun Greif. Rieve pak čelil kritice, že se nepokusil loď zachránit, když byla nutná dvě torpéda, aby se potopila, a že s ní měl plout do Kristiansandu, protože přední pumpy fungovaly.
Karslsruhe nebyl jedinou německou lodí ztracenou během prvního dne invaze do Norska. Pobřežní děla ráže 280 mm zasáhla křižník Blücher, který vedl flotilu útočící na Oslo. Loď pak zasáhla dvě torpéda, což si vyžádalo životy asi 800 Němců. Potopení křižníku zdrželo obsazení Osla, které nakonec provedli vojáci dopravení letadly, takže mohl utéci král Haakon VII.
Desátého dubna byla potopena u Bergenu i sesterská loď Karlsruhe, křižník Königsberg. Kriegsmarine také přišla o deset torpédoborců, což ji výrazně oslabilo.