Článek
Andrij Senčenko, který vede parlamentní vyšetřovací komisi, řekl, že v srpnu mohlo být až tisíc vojáků u Ilovajsku a v okolí zabito nebo podlehli zraněním.
Dobrovolníci monitorující válečné zločiny předpokládají, že na místě jsou minimálně desítky dalších těl. „Mám pocit, že ještě stejný počet obětí tam bude,“ řekl vedoucí této skupiny Jaroslav Žylkin, když oznamoval nález 150 těl. Většina jich byla v neoznačených, často masových hrobech.
Žylkin dodal, že situace ve městě proměněném v ruiny je stále zoufalá: „Domy jsou poškozené střepinami. Je tam mnoho vyhořelých obrněných vozidel. Jsou tam místa, kde stromy v lese nemají po masivním ostřelování žádné větve. „Někdy jsme našli až osm těl ležících tam týdny poté, co lidé zemřeli. Nevím, zda budeme schopni později najít další, protože nám práci komplikují psi a lišky.“
Jeho skupina dostala od doněckých separatistů povolení pátrat po ukrajinských mrtvých a odvážet jejich těla. Většina nově nalezených obětí je od Starobeševa, kde byla napadena stahující se ukrajinská kolona, když proruští separatisté nedodrželi slib, že umožní odchod ukrajinských jednotek. [celá zpráva]
Ukrajinští gardisté z praporů Donbas, Dněpr, Azov a Šachtarsk ovládli Ilovajsk 19. srpna po tvrdých bojích, které ve městě propukly 9. srpna. [celá zpráva]
Okolo Ilovajsku ale zůstaly jednotky separatistů, které je obkličovaly. [celá zpráva] Ukrajince nezachránilo ani přisunutí dalších dobrovolnických praporů, jako byl Myrotvorec. Nakonec všichni skončili v kotli.
Padlé si vyžádaly už boje v první polovině srpna. Většina vojáků zahynula ve městě Starobeševo a jeho okolí. „To byl skutečný mlýnek na maso,“ řekl 28letý Taras Samčuk z 51. brigády, která poskytovala podporu dobrovolnickým praporům. Samčuk popsal i zmatek při ústupu, kdy se srazily dva transportéry. Život mu zachránilo, že řidič jeho transportéru vjel do kukuřičného pole.
Podle Samčuka stovky vojáků zahynuly nebo byly zraněny či zajaty. Reportér Kyivpostu viděl 30. srpna u Starobeševa asi tucet sanitek odvážejících mrtvé a zraněné, kteří byli zcela vyčerpaní.
Masakr u Ilovajsku nakonec vedl k pádu ministra obrany Valerije Heleteje. [celá zpráva] 51. brigáda byla rozpuštěna, když se část jejích příslušníků vrátila do rodného Lucku. Vrchní vojenský prokurátor Anatolij Mantios obvinil z porážky dobrovolnický prapor Prykarpattia, protože jeho svévolný odchod z pozic vedl k dominovému efektu.
Vojenští experti to však nepotvrzují. Podle poslance Andrije Senčenka, který vede parlamentní vyšetřovací komisi, jsou hlavním důvodem lži vrchních velitelů: „Chyběla tam koordinace, adekvátní plánování, ignorovaly se zprávy rozvědky.“
Dobrovolnické prapory, ve kterých často působí vedle bývalých policistů zapálení vlastenci, často jednaly na vlastní pěst a nedodržovaly příkazy velení protiteroristické operace (ATO).
Armáda dobrovolnickým praporům bojujícím v Ilovajsku zase nedokázala poskytnout podporu, o kterou obklíčení žádali, a ani jim nedala rozkaz se stáhnout.