Článek
„Dnes ve 13:35 na farmě, která se nachází jeden a půl kilometru severozápadně od vesnice Mazanovka, odpálily ukrajinské síly předem položenou nášlapnou minu, posílenou překrytím až jedné tuny dusičnanu amonného,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany v prohlášení. Po explozi se vytvořil ohromný toxický mrak asi kilometr vysoký, který se posunul směrem ke Kramatorsku.
Údajně mělo jít o provokaci.
Ukrajinská armáda odmítá, že výbuch byl řízený a má sloužit jako provokace. Pavlo Kyrylenko, šéf vojenské správy Doněcké oblasti, tvrdí, že ruští vojáci v Charkovské oblasti zasáhli sklad dusičnanu amonného.
„Výbuch v Charkovské oblasti nepředstavuje hrozbu pro místní obyvatelstvo. Podle nejaktuálnějších informací dnes odpoledne ruský granát zasáhl sklad v Charkovské oblasti, kde byl podle předběžných informací skladován dusičnan amonný,“ prohlásil Kyrylenko.
Ukrajinec přežil vlastní popravu, dostal se z hrobu a došel si pro pomoc
Lidé na severu Doněcké oblasti viděli obrovský sloup kouře, který se mohl zdát nebezpečný, ale není důvod k panice, tvrdí Kyrylenko. Dusičnan amonný není klasifikován jako nebezpečná chemická látka a je většinou soustředěn v oblaku 200 až 500 metrů od epicentra výbuchu.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že podobná exploze se odehrála také 11. května u vesnice Dovhenke v Charkovské oblasti a že cílem bylo obvinit ruskou armádu z používání chemických zbraní. Tehdy měly ukrajinské síly vyhodit do povětří nádrž s hnojivy, pravděpodobně dusičnanem amonným.
| Výbuch dusičnanu amonného zničil v roce 2020 přístav a jeho široké okolí v libanonském hlavním městě Bejrút. Tehdy explodovalo 2750 tun dusičnanu amonného, který byl šest let uložen v bejrútském přístavu. Šlo tak o jednu z deseti nejsilnějších náhodných nenukleárních explozí. Nehoda má na svědomí 220 mrtvých, kolem 110 nezvěstných a asi 6000 zraněných. Přibližně 300 000 lidí přišlo o přístřeší. |