Hlavní obsah

Týrání dětí nebo jen práce? Německo řeší projekt převýchovy mládeže v Rumunsku

Německo ve spolupráci s rumunskými úřady prošetřuje projekt Maramureš, který měl pomoci sociálně narušené děti a mladistvé vrátit do společnosti. Projekt, který funguje téměř dvě desítky let a prošly jím desítky mladých, je podezřelý z toho, „klienty“ týral. Lidé měli být týráni otrockými pracemi, trpěli hladem, byli vězněni, izolováni od okolí. Tvrdí to mladík, který ze statku utekl a vše nahlásil rumunské policii.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Článek

Rumunská generální prokuratura vyšetřuje osm lidí, píše server maz-online.de. Mezi podezřelými jsou i dva Němci. Čelí obvinění z vytvoření zločinecké skupiny, pašování nezletilých, únosu a dalších trestných činů. Úřady šetří i možnou zpronevěru dotací, u jednoho ze zatčených bylo nalezena v přepočtu 3,6 milionu korun.

Profesor Werner Freigang z univerzity v Neubrandenburgu dělá na projekt Maramureš posudek. Sám v projektu není nijak zaangažován a tvrdí, že situace se přehání a k žádnému týrání zřejmě nedocházelo.

Pro posudek zkoumá i situaci na místě a vášně, které případ vzbudil, se snaží uklidnit. Tvrdí, že policejní opatření v Rumunsku jsou přehnaná a zbytečná. „Nevím samozřejmě vše, ale to, co jsem zatím o projektu zjistil, tak policejní operace je přehnaná,“ řekl Freigang.

Mnozí účastníci mají drogovou minulost a tím, že se jim zabaví telefon, se jim brání v kontaktu s drogovou scénou
profesor Werner Freigang

Problém podle něj je, že dospívající, kteří se dostali do tohoto projektu a přijeli na statek, nebyli a nejsou zvyklí pracovat. „Za celou dobu, co Maramureš funguje, se nikdy neobjevilo žádné podezření ani informace, že by byla porušována lidská práva účastníků nebo že by byli týráni,“ řekl Freigang.

To, že jim byly zabaveny mobilní telefony, je zcela běžné i v německých institucích. „Je to symbol nového začátku. Mnozí účastníci mají drogovou minulost a tím, že se jim zabaví telefon, se jim brání v kontaktu s drogovou scénou,“ uvedl Freigang. Možnost pravidelného spojení s rodinou měli podle jeho slov všichni, ale bylo to po konzultaci a za přítomnosti psychologa a sociálního pracovníka.

Freigang také objasňuje systém trestů. „Dotyčný mohl odmítnout vykonat uloženou práci, ale v tom případě musel počítat s důsledky. Byl po určitou dobu izolován od ostatních a dostal k sobě supervizora,“ řekl.

Centrem projektu Maramureš je rozlehlá farma, kde klienti bydlí. Dopoledne tráví výukou, odpoledne péčí o zvířata, úklidem, údržbou budov a jinými pracemi na farmě, popřípadě prací ve vesnici u některých rodin, uvádí stránky projektu. Účastníci si prý ale stěžovali, že jsou týráni, musí tvrdě pracovat, nedostávají dostatek jídla a jsou trestáni vězněním.

K údajnému týrání účastníků projektu mělo docházet  mezi rokem 2014 a srpnem 2019. Kolik mladých lidí mělo být postiženo, zatím rumunské úřady nesdělily.

Systémem Maramureš prošlo od jeho vzniku 61 dětí, většina z nich byla starší 12 let. Mladí trpěli psychickými poruchami, mnozí byli drogově závislí a  recidivisté.

Výběr článků

Načítám