Tvrdá švédská otočka: Státní zaměstnanci by měli hlásit všechny migranty bez dokladů

Na začátku roku 2023 ohlásila Maria Malmeová Stenergardová, ministryně pro migraci, „nový kurz přísnosti“. Připravovaná právní úprava má přinutit zaměstnance ve státních službách, aby úřadům oznamovali přistěhovalce bez totožnosti, shrnul podstatu list The Guardian.

Vládní výbor má do konce listopadu navrhnout, jak by se tato strategie ukotvila do zákona.

Týkal by se až jednoho milionu zaměstnanců. Od zubařů po učitele by zaměstnanci byli nuceni oznamovat jakýkoli kontakt s pacienty, studenty a úřady bez platných dokladů.

Návrh, který někteří kritici označují za „udavačský zákon“, spadá do série opatření z dohody z roku 2022 uzavřené mezi čtyřmi pravicovými stranami v zemi. Dohoda připravila půdu pro koaliční vládu zahrnující tři středopravicové strany s parlamentní podporou protiimigračních Švédských demokratů (SD).

Přestože nápad zůstává v počáteční fázi, narazil na široký odpor.

„Je naprosto nehumánní,“ uvedla Michele LeVoyová z Platformy pro mezinárodní spolupráci. Dopady by podle ní mohly být dalekosáhlé, lidé by mohli váhat, zda posílat děti do školy, a zdráhat se využívat zdravotní péči nebo oznamovat trestné činy.

Profesní sdružení namítají, že návrh by mohl narušit důvěru, kterou se snažili vybudovat, a výsledkem by byly větší diskriminace, utrpení a strach.

Jacob Lind, odborník na migraci na univerzitě v Malmö, má za to, že záměr bude mít pravděpodobně jen malý dopad, pokud jde o snížení počtu lidí bez dokladů v zemi.

„Mnoho lidí se nechystá odejít,“ varoval. „Jen skončí v další bídě.“

„Stala jsem se lékařkou, abych lidem pomáhala, ne je sledovala a hlásila,“ řekla Sofia Rydgren Staleová, předsedkyně Švédské lékařské asociace. „Považujeme za velmi pravděpodobné, že to povede k tomu, že se lidé neodváží vyhledat péči ze strachu, že budou nahlášeni,“ podotkla.

Švédská vláda ujistila, že výbor také zkoumá, zda by povinnost poskytovat informace neodporovala profesním hodnotám, například v rámci zdravotnictví.

„Aby se zajistilo, že nařízení bude právně správné a nepovede k nepřiměřeným důsledkům pro jednotlivce, může být nutné určité situace z povinnosti poskytovat informace vyjmout,“ prohlásila Malmerová Stenergardová.

Popsala, že ohlašovací povinnost hraje klíčovou roli při podpoře legální migrace, neboť umožňuje státu efektivněji deportovat osoby, kterým byl odmítnut azyl. „Bohužel mnozí z nich zůstávají a stávají se součástí rostoucí stínové společnosti,“ dodala. „V takových situacích povinnost poskytovat informace pomáhá při prosazování vládních rozhodnutí a nenarušuje důvěru, právě naopak.“

Švédsko musí snížit imigraci a zlepšit integraci, aby se vypořádalo s problémem drogových gangů, je přesvědčena ministryně pro migraci. Pochvaluje si, že do konce července úřady zaznamenaly 5600 žádostí o azyl, což představuje pokles o 27 procent ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. To znamená, že Švédsko je na cestě k nejnižšímu počtu žádostí za posledních přibližně 26 let, všimla si stanice Deutsche Welle.

Letos policie varovala, že v zemi tří korunek, která má nyní nejvyšší počet úmrtí na střelné zbraně v Evropské unii a která je svědkem bombových útoků a střelby, jež se z měst rozšířily na předměstí, je 62 tisíc lidí napojeno na gangy. Ty verbují i pro vraždy nezletilé.

„Bohužel pozorujeme vyšší míru kriminality u lidí narozených v zahraničí a u druhé generace přistěhovalců. Chceme převzít odpovědnost za nedostatky v integraci. Nemůžeme tak však učinit, pokud se nesníží vysoká míra přistěhovalectví,“ podtrhla podle webu The Telegraph.

Malmerová Stenergardová je členkou středopravicové Umírněné strany, která vede koaliční vládu od roku 2022. Ulf Kristersson, premiér a vůdce Umírněných, vládne s podporou SD. Ta se po volbách v roce 2022 stala druhou nesilnější silou a v kampani, jíž dominovaly obavy z migrace a kriminality, sesadila levicovou vládu: Do koalice Umírněných, liberálů a křesťanských demokratů se však nezačlenila.